Jedná se o nejčastější nemoc, která se vyskytuje ve střední Evropě a je přenášena klíšťaty. V ČR každý rok nakaženo asi 4000 – 6000 obyvatel. Charakteristické je multiorgánové selhání s velmi pestrými klinickými projevy.

Nemoc je přenášena kmeny spirochety borrelie. Rezervoárem jsou malí a středně velcí savci, vektorem, který je významný pro člověk, je klíště Ixodes ricinus. Člověk se nejčastěji nakazí právě od přisátého klíštěte. Možná je i nákaza nepasterizovaným mlékem.

Ze všech druhů borrelií se nejvíce v Evropě vyskytují borrelie afazeii (postižení zejména kůže) a garinii (postižení zejména pohybového aparátu).

Klinicky se lymeská borrelioza projevuje velmi rozmanitě.  U každého nakaženého se může projevit jakýkoliv příznaky nákazy a jakákoliv kombinace. Postiženy jsou zjeména kůže, nervový systém, pohybový aparát, srdce a oko. Postižení jednotlivých orgánů doprovází celkové příznaky. V akutní fázi dominuje subfebrilie a chřipkovité příznaky (cefalea, myalgie, nauzea). V protrahovaným průběhem pak přibývá únavnost, která je dominujícím klinickým projevem.

1. kůže

• nejtypičtěji časně erythema migrans (doxyciclin)
  • červená makula
  • někdy přítomné centrální vyblednutí
  • nikdy nesvědí
  • velikost 3 – 60 cm
• při diseminaci boreliový lymfocytom
  • lesklý rudý pupínek
  • často na boltci ucha
• chronicky acrodermatitis atroficans

2. nervový systém

• časné projevy nejsou
• při diseminaci parézy hlav. nerv. (n. VII), nebo aseptická meningitida
• chronicky demence, encefalitida, polyneuritida

3. pohybový aparát

• časné projevy nejsou
• diseminace se projeví jako atralgie, bolesti kostí, myalgie
• chronicky může být atritida

4. srdce

• časné opět nejsou
• při diseminaci může být myokarditida, poruchy převodu vzruchu
• pozdně pak mohou vznikat kardiomyopatie

5. oko

• časně opět není projev
• při diseminaci konunktivitda, uveitida
• v chronickém průběhu rovněž uveitida

Diagnostika se provádí buď přímo pomocí PCR, nejlépe ze synoviální tekuni (senzitivita 90%) nebo z mozkomíšního moku (senzitivita 50%). Nejčastěji se ale diagnostikuje serologicky. Pomocí ELISA stanovíme specifické IgM protilátky. Pozitivní nebo hraniční nálezy se musí potvrdit Western – Blotem.

Terapie se odvíjí od toho v jaké fázi je onemocnění. V časné fázi na kožní projevy je lékem volby doxyciclin. U neurologických projevů indikujeme ceftriaxon. Oční i kardiální formy se léčí dle uvážení buď ceftriaxonem nebo doxyciclinem. Účinek léčby nemusí být vždy zcela patrný, a proto pacienta ještě po vyléčení 2 roky, či déle, sledujeme.