Hlavní dělení paréz je na chabé a spastické nebo lze také říci na parézy s lézí periferního nebo centrálního motoneuronu. Každá ze skupin je charakteristická pro jiného původce. Právě výskyt paréz nám může mnohdy napovědět o jaké onemocnění se jedná.

U centrálních paréz jsou pozitivní zánikové jevy, je zvýšený tonus, je přítomný pokles svalové síly, míšní segmentální reflexy jsou zvýšené.

U periferních paréz jsou míšní segmentální reflexy snížené, svalový tonus je snížený, nastupuje svalová atrofie, pyramidové jevy jsou negativní.

V patogenezi paréz se uplatňuje několik mechanismů…

1. toxická léze způsobena přímým působením neurotoxinu

• zde působí na nervový systém přímo toxin produkovaný původcem
• příkladem může být tetanu, difterie či botulizmus
• vznikají vždy chabé parézy

2. invaze parogenu do nervových vláken

• invaze patogenu do nervových vláken a následné poškození nervu
• příkladem je herpetická infekce, borreliová infekce či eneterovirové infekty

3. imunopatologická reakce

• jedná se o namíření imunity proti vlastní tkáni
• příkladem může být polyradikuloneuritida (Guillain- Barré syndrom)

4. působením neurotoxických léků

Klinicky se poruchy projevují jako poruchy čití, neuralgie a dále viz. periferní a spastické parézy.

Diagnostika se opírá o neurologické vyšetření a o EMG, které pomůže určit rozsah léze. U rdikulitidy nalézáme v likvoru zánětlivou reakci. U periferních neuritid je nález v likvoru v normě. Při polyradikuloneuritidách (jako je Guillain- Barré syndrom) nalézáme v moku vzníšenou bílkovinu až 5 g/l (norma do 0,4 g/l), buňky jsou v moku v normě. Tento nález popisujeme jako proteinocytologická disociace.

Terapie se odvíjí od etiologie. Pokud je součástí postižení imunopatologický mechanismus pacient často profituje z podání kortikosteroidů. Nedílnou součástí léčby je rovněž rehabilitace. Tu zahajujeme, když je patrné, že patologická reakce je již u konce. Jako podporu odbnovení nervových funkcí můžeme podávat vit. B.

Příklady paréz u infekčních onemocnění…

1. virové encefalitidy

• častěji spastické parézy
• výskyt kdekoliv, asymetricky
• často trvalý deficit

2. postvakcinanční encefalomyelitida

• častěji spastické
• výskyt kdekolic, asymtericky

3. poliomyelitida

• chabé parézy
• dolní končetiny (více namáhanné svalové skupiny v době akutní infekce), asymetricky
• trvalý deficit

4. klíšťová meningoencefalitida

• častěji spastické
• kdekoliv, asymetricky
• trvalý deficit častý

5. lymeská borelioza

• chabé parézy
• asymetricky, zejména hlavové nervy (n. VII)

6. GB syndrom

• chabé parézy
• dolní končentiny a šíří se ascendentně, symetrické

7. botulizmus

• chabé parézy
• okohybné nervy a postupuje descendentně, symetrické
• trvalé následky nikdy

8. difterie (záškrt)

• chabé parézy
• symetricky, horní měkké patro
• trvalé následky nikdy

Jako jedinou polyradikuloneuritidu můžeme uvažovat syndrom Guillain- Barré. Jedná se o autoimunitní onemocnění vyvolané namířením imunity proti vlastní tkáni. Konkrétně proti myelinové pochvě.

Začátek příznaků se rozvíjí typicky po akutní infekci nebo po imunizaci.

Hlavními příznaky jsou parestézie, areflexie a chabá paréza začínající na dolních končetinách. Pacient má tedy problémy s chůzí. Paréza progreduje ascendentně. Nález je symetrický. Tento jev nazýváme jako Landryho ascendentní paralýza.

• chabá paréza DK
• paréza postupuje ascendentně, symetricky
• aprestezie, problémy rovnováhy

U dětí je často úvodním symptomem bolest ramen, zad a hýždí. Často se také popisuje retence moči, způsobená poruchou sfinkterů.

Terapie spočívá v podávání imunoglobulinů a plazmafereze.