(Detailnější zpracování acidobazické rovnováhy zde.)

V organismu je nastolena rovnováha mezi kyselinami a zásadami. Jejich rovnováhu udržuje organismus na pH 7,4. Rovnovážný stav je organismem přísně hlídán protože již malé výkyvy ovlivní metabolické děje buněk (enzymy, transportéry, napětí na membráně, membránové kanály atd.). Abychom mohli takto přesně udržovat pH je v organismu systém pufrů, který odpovídá na aktuální změny pH. Základními pufry jsou bikarbonát, hemoglobin a krevní bílkoviny.

Pokud dochází k posunu rovnováhy na stranu kyselin hovoříme o acidoze. Pokud naopak dochází k posunu na stranu zásad hovoříme o alkalóze. Oba tyto nerovnovážně stavy mají dvě cesty vzniku – respirace a metabolismus. Podle etiologie je tedy označujeme jako respirační či metabolickou acidozu nebo alkalozu. Není výjimkou, že dochází ke kombinaci více stavů. Poté vznikají kombinované poruchy ABR.

K alkaloze dochází u stavů kde se vyskytuje více bikarbonátu v oběhu nebo kde poklesne parciální tlak CO2 (hypokapnie). Tato situace, jak jsme již naznačili může nastat dvěma cestami – hyperventilace nebo změnou metabolismu iontů. Stejně tak platí pro acidozu, kdy je přítomný pokles HCO3- nebo je zvýšen pCO2. Musíme si uvědomit, že ke snížení c HCO3- bude vést rovněž retence kyselých metabolitů, které se naváží na HCO3- a dojde tak k jeho spotřebování a poklesu koncentrace.

Zajímavé je jak acidobazickou rovnováhu ovlivňuje kalémie. Při hypokalémii, kdy roste napětí na membráně, dochází u některých buněk k hyperpolarizaci. Vlivem hyperpolarizace dojde k přestupu intracelulárního HCO3- z buněk ven. Tak se zvýší jeho koncentrace v extracelulárním prostředí, a následně vzniká metabolická alkaloza. Všechny situace vedoucí k hypokalémii, tedy mají za výsledek metabolickou alkalozu. Obdobný systém se uplatní i při hyperkalemii. Při hyperkalemii se HCO3- retinuje v buňce vlivem menšího elektrického potenciálu. Snížení HCO3- způsobí nižší účinnost kotransportu v ledvinách a jsou retinovány H+ ionty. Vlivem tohoto složitého pochodu situace nakonec vyústí v metabolickou acidozu. Všechny pochody vedoucí k hyperkalemii budou mít jako výsledek vznik acidozy.

Respirační alkalóza

Jedná se o stav kdy vlivem hyperventilace poklesne parciální tlak CO2 (CO2 se vydýchá).

K této situaci může vést celá řada onemocnění a stavů

• horečka, sepse
• strach, úzkost, bolest -> aktivace sympatoadrenální osy -> tachypnoe a hyperpnoe
• nedostatek O2 -> aktivace sympatoadrenální osy -> tachypnoe a hyperpnoe
• dyspnoe -> aktivace sympatoadrenální osy -> tachypnoe a hyperpnoe

Metabolická alkalóza

K metabolické alkaloze dochází zejména při ztrátách některého z iontů (chloridy nejčastěji), kdy dochází k nárůstu koncentrace bikarbonátu k udržení rovnováhy.

K nárůstu koncentrace bikarbonátu vede několik cest viz níže. Typická je metabolická alkaloza u selhání jater a to hned z několika mechanismů viz níže.

• zvracení
  • zrtáty H+ a Cl-
• nízký objem extracelulární tekutiny
  • aldosteron stimuluje výměník Na/H+ v distálním nefronu
  • dochází tedy ke ztrátám H+
• hypoparathyreoidismus
  • parathormon tlumí reabsorpci HCO3-
• hypoproteinemie
  • proteiny jsou započítávány jako anionty, jejich pokles tedy vede k doplnění HCO3-
• hyperaldosteronismus
  • ledviny retinují více Na+ aby byla udržena rovnováha je doplněn HCO3-

Respirační acidoza

Rozlišujeme jak již bývá vznikem akutní a chronickou formu respirační acidozy. Zde dochází k nerovnováze mezi tkáňovou produkcí CO2 a jeho mírou vylučování plícemi. Při vzniku acidozy dochází k hyperkapnii tedy k nadbytku CO2 v organismu.

V etiologii se uplatňují veškeré mechanismy vedoucí k porušené výměně plynů

• dechová tíseň, dyspnoe, plicní embolie, obstrukce dých. cest
• poruchy vědomí
  • sopor, kóma
• předávkování seditivy
• CHOPN
• Pickwickův sy
• anatomické deformity hrudníku

Metabolická acidoza

Jedná se o pokles bikarbonátu nebo kumulaci kyselých metabolitů -> dojde k navázání na HCO3- -> tedy k jeho poklesu. K jeho poklesu opět může dojít vlivem vícero mechanismů.

Vzhledem k specifičnosti některých cest se podle etiologie již jednotlivé stavy i označují.

• laktátová acidoza
  • při disociaci kys. mléčné dochází k akumulaci aniontů a tedy rozvoji acidozy
• ketoacidoza
  • pokud je nedostatečná nabídka Glc (diabetes I.)
• renální acidoza
  • hromadí se sírany a fosfáty
  • kyseliny močová disociuje a chová se jako aniont
• acidoza ze ztrtát bikarbonátu
  • ke zrtátám dochází střevem, žaludeční a pankreatické šťávy jsou bohaté na bikarbonát