Bradykardie

  • za bradykardii je považována srdeční frekvence s akcí pod 60 tepů za 1 minutu u dospělého, u novorozence je těžká bradykardie pod 100 tepů za 1 minutu
    • během výkonů u nekompromitovaných pacientů povětšinou tolerujeme akci do 40 tepů za minutu, nižší akce je již často spojena s hypotenzí a dalšími komplikacemi
  • při bradykardii vždy hodnotíme hemodynamický dopad hmatáním pulsu na periferii a zjištěním kapilárního návratu (prodloužený se považuje nad 4 s)
    • pokud je zachována pulsní křivka víme, že je i periferie prokrvena
  • mezi nejčastější příčiny bradykardie patří vagová stimulace z operačního pole, dále je častá bradykardie v důsledku sníženého srdečního návratu a zvýšeného nitrohrudního tlaku, která se objevuje např. při laparoskopických výkonech, další možností příčiny bradykardie jsou poruchy vedení vzruchu (AV blokáda III. stupně) či bradyarytmie
  • algoritmus řešení se liší podle toho, zdali je pacient hemodynamicky stabilní či nestabilní, pokud se jedná o pacienta, který je hemodynamicky nestabilní pokračujeme podle algorytmu bezpulsová zástava
  • léčba: při bradykardii zvážíme podání dávky atropinu 0,5 mg, menší dávka má paradoxní účinek a nepůsobí vagolyticky ale prohloubí bradykardii, dávku lze opakovat až do výše 3 mg, nicméně pokud je bradykardie způsobena vagovou stimulací pacient by měl dostatečně zareagovat při podání již 1 mg atropinu
  • pokud se jedná o bradykardii při laparoskopickém výkonu je třeba upozornit operační tým a vyžadovat snížení intraperitoneálního tlaku popř. vypuštění kapnoperitonea, srovnání pacienta do vertikální polohy
  • pokud se jedná o bezpulsovou zástavu měli bychom zvážit podání infuze isoprenalinu 5ug/min nebo podání adrenalinu 2- 10 ug/min popř zvážit zevní stimulaci
    • isoprenalin připravíme -> 5 ampulek po 1 ml rozředíme do 50 ml a pustíme rychlostí 15 ml/h
    • adrenalin připravíme -> 1 ampulku rozředíme do 50 ml a pustíme rychlostí až 7- 30 ml/h
    • nalepíme stimulační elektrody -> na stimulátoru nastavíme požadovanou frekvenci (70) -> nastavíme stimulační proud (70 mA) -> podle efektu upravujeme sílu stimulačního proudu
    • zevní stimulace časem ztrácí svou sílu a po cca 50 minutách může dojít do situace kdy již myokard na zevní stimulaci neodpovídá proto je třeba volat kardiologa k zavedení stimulačních sheetů
    • zevní stimulaci nastavíme na frekvenci 60 tepů a sílu výboje na 70 mA podle potřeby proud buďto snižujeme nebo navyšujeme
  • při riziku rozvoje bradykardie je vhodné nalepit stimulační elektrody již při přípravě k výkonu