Původcem je diplokok Neisserie meningitidis. Meningoko je velmi citlivý na vnější vlivy a většinu ATB. Odhaduje se, že je přítomen u 10% populace v HCD. Onemocnění jsou častější v zimě a na jaře a u mladistvých.

U meningokoka popisujeme několik sérotypů. V ČR je nejběžnějším sérotypem B, další sérotypy jsou A – Čína, C, W135, Y – USA. Serotyp W135 je povinně očkován při cestě do Mekky.

U většiny lidí dochází k asymptomatickému průběhu. Pouze raritně se stává, že meningokok prochází změněnou slizniční barierou a dostává se do krve. Po pomnožení v krevním řečišti může dojít k uvolnění endotoxinu, který je hlavním virulentním faktorem. Endotoxin aktivuje velkou škálu zánětlivých paramtetrů a také urychluje srážecí kaskádu, proto dochází často ke vzniku DIC.

Vážnost a rychlost rozvoje příznaků se odvíjí od množství endotoxinu, který koreluje s rychlostí množení meningokoka v krevním řečišti.

U většiny pacientů dochází ke klinickému obrazu meningokokové sepse a meningokokové meningitidy.

1. meningokoková sepse

• nejzávažnější forma
• nespecifické první příznaky -> chřipkovité, teplota, bolest hlavy a svalů, petechie až sufuze
• progrese do sepse -> tachykardie, tachypnoe, hypotenze, porucha vědomí
• příznaky meningitidy nebývají vyjádřeny
• k úmrtí dochází do 24 hodin, často ještě před přijetím do nemocnice

2. meningokoková meningitida

• klinicky je neodlišitelné od purulentní meningitidy
• úvodní nespecifické chřipkovité příznaky
• bolesti hlavy, nauzea, zvracení, až porucha vědomí, + meningeální sy

3. smíšená forma

• vůbec nejčastější forma
• mohou převládat buď příznaky sepse nebo meningitidy
• u většiny pacientů se v prvním týdnu rozvíjí herpes simplex

Diagnostika je zejména klinická. Na meningokokovou nákazu pomýšlíme u pacientů s horečnatým stavem a hemoragickým exantémem. Zejména pokud je postižený mladistvý. Ihned odebíráme krev na hemokultivaci a PCR. Lze také odebrat výpotek z míst kde došlo ke krvácení do kůže – rovněž provedeme PCR. Diagnostikujeme dle kultivace, PCR a latexové aglutinace z odebraného vzorku krve. Nález v nosohltanu etiologii neprokazuje, protože se může jednat o pouhé nosičství. U meningeálních forem provádíme lumbální punkci a povětšinou je kultivace pozitivní.

O prognóze pacienta rozhoduje rychlost se kterou je zahájena terapie.

Terapie se zahajuje již při podezření. Zajišťujeme tři základní roviny. Infuzní terapie – zajištění oběhu, oxygenoterapie – až plicní ventilace, ATB terapie – zahujejeme cefotaximem 4x3g/ ceftriaxonem 2x 3g poté lze přejít na PNC G (po potvrzení původce, 10 000 000 UI á 6 hod). V ČR má povinnost v takovémto případě ATB terapii zahájit již RZS.

Osoby, které jsou ohroženy léčíme profylakticky PNC G.