Supraventrikulární arytmie dělíme na tachyarytmie a bradyarytmie. Zpravidla nás více zajímají tachyarytmie.

• tachyarytmie – akce srdeční 120/min a více
  • fibrilace a flutter síní
  • síňové extrasystoly
  • junkční tachykardie
  • paroxysmální supraventrikulární tachykardie
  • ektopická nebo multifokální síňová tachkardie
  • Wolf Parkinson Whiteův syndrom
• bradyarytmie – akce srdeční 60/min a méně
  • sick sinus syndrom
  • sinoatriální blokády
  • syndrom karotického sinu
    • zvýšená dráždivost sinu -> relfexní bradykardie cestou n. vagus

Tachyarytmie

Supraventrikulární tachyarytmie jsou arytmie s tepovou frekvencí vyšší jak 120/min, které vznikají nad AV uzlem. Na EKG jsou tedy charakteristické štíhlým QRS komplexem (méně jak 120 ms) a absencí nebo změněnou vlnou p. Méně často může QRS komplex i širší a to pokud je zároveň přítomna porucha vedení (LBBB nebo RBBB). Vždy bychom měli ale přistupovat k širokokomplexové tachykardii jako k tachykardii komorové doku ji nevyloučíme.

• fibrilace a flutter síní
• junkční tachykardie
  • srdeční akce 70 – 150/min, nepřítomnost vlny p, z AV junkce
• paroxysmální supraventrikulární tachykardie
  • pravidelná akce, 140 – 250 tepů/min
• ektopická nebo multifokální síňová tachkardie
  • vzruch pochází ze svaloviny síní, často před fibrilací, vyvolávající noxou může být např. sukcesivní plicní embolizace
• Wolf- Parkinson- Whiteův syndrom

U všech těchto arytmií se pokoušíme o návrat sinusového rytmu. Vhodnou léčbou jsou vagové manevry a empirická léčba antiarytmiky. Dnes se k léčbě také hojně používá adenosin, který má velmi krátký poločas a dobrý efekt na zpomalení vedení vruchu AV uzlem.

• vagové manevry
• beta blokátory a/nebo blokátory kalciového kanálu
• antiarytmika (propafenon/ amiodaron)
  • amiodaron 5 – 10 mg/kg iv na 20 minut a potom 300 – 900 mg/den iv a snižování dávky
  • propafenon 70 mg iv max třikrát opakovat
• adenosin
  • rychlý bolus iv 6 mg, lze opakovat druhou dávku 12 mg iv