Supraventrikulární arytmie dělíme na tachyarytmie a bradyarytmie. Zpravidla nás více zajímají tachyarytmie.
- tachyarytmie – akce srdeční 120/min a více
- fibrilace a flutter síní
- síňové extrasystoly
- junkční tachykardie
- paroxysmální supraventrikulární tachykardie
- ektopická nebo multifokální síňová tachkardie
- Wolf Parkinson Whiteův syndrom
- bradyarytmie – akce srdeční 60/min a méně
- sick sinus syndrom
- sinoatriální blokády
- syndrom karotického sinu
- zvýšená dráždivost sinu -> relfexní bradykardie cestou n. vagus
Tachyarytmie
Supraventrikulární tachyarytmie jsou arytmie s tepovou frekvencí vyšší jak 120/min, které vznikají nad AV uzlem. Na EKG jsou tedy charakteristické štíhlým QRS komplexem (méně jak 120 ms) a absencí nebo změněnou vlnou p. Méně často může QRS komplex i širší a to pokud je zároveň přítomna porucha vedení (LBBB nebo RBBB). Vždy bychom měli ale přistupovat k širokokomplexové tachykardii jako k tachykardii komorové doku ji nevyloučíme.
- fibrilace a flutter síní
- junkční tachykardie
- srdeční akce 70 – 150/min, nepřítomnost vlny p, z AV junkce
- paroxysmální supraventrikulární tachykardie
- pravidelná akce, 140 – 250 tepů/min
- ektopická nebo multifokální síňová tachkardie
- vzruch pochází ze svaloviny síní, často před fibrilací, vyvolávající noxou může být např. sukcesivní plicní embolizace
- Wolf- Parkinson- Whiteův syndrom
U všech těchto arytmií se pokoušíme o návrat sinusového rytmu. Vhodnou léčbou jsou vagové manevry a empirická léčba antiarytmiky. Dnes se k léčbě také hojně používá adenosin, který má velmi krátký poločas a dobrý efekt na zpomalení vedení vruchu AV uzlem.
- vagové manevry
- beta blokátory a/nebo blokátory kalciového kanálu
- antiarytmika (propafenon/ amiodaron)
- amiodaron 5 – 10 mg/kg iv na 20 minut a potom 300 – 900 mg/den iv a snižování dávky
- propafenon 70 mg iv max třikrát opakovat
- adenosin
- rychlý bolus iv 6 mg, lze opakovat druhou dávku 12 mg iv