Funkční residuální kapacita

Funkční residuální kapacita je definována jako objem vzduchu, který zůstává v plicích na konci klidného výdechu. Je označována zkratkou FRC.

Význam má pro nás FRC protože funguje jako buffer pro kyslík během dýchání, zabraňuje kolapsu alveolů a drží optimální complinace (poddajnost) plic.

  • buffer pro kyslík – díky objemu, který zůstává v alveolech i po výdechu dochází k difuzi kyslíku kontinuálně a bez výkyvů (pokud by FRC nebyla docházelo k poklesům difuze kyslíku a k poklesům saturace během výdechu)
  • prevence kolapsu alveolů – objem drží alveoli rozepnuté i po výdechu, zde se uplatňuje i pozitivní tlak na konci výdechu, tvořený hlasivkami (pokud by FRC nebyla, alveoli by kolabovaly a tvořily by se atelectasy)
  • vyvážení mezi complinace plic a pnutí hrudní stěny – v tomto equilibriu je zároveň nenižší plicní vaskulární resistence

Význam má FRC také v anestezii, kdy dochází k apnoické pauze při zajištění dýchacích cest. Právě proto, se dělá preoxygenace, čímž zvyšujeme obsah kyslíku v objemu plynu tvořící FRC. Apnoická pauza tak může trvat až 5 minut bez vážného poklesu saturace.

FRC není vždy stejná. Objem FRC je ovlivněn mnoha faktory (faktory anesthesie, chirurgické a na straně pacienta).

  • snížení FRC
    • poloha vleže na zádech – snížení FRC až o 1000 ml
    • zvýšení intra- abdominálního tlaku (těhotenství, akutní příhoda břišní, laparoscopické operace)
    • nerespektování dechové aktivity pacienta (neupravení ventilátoru, mechanismus není jasný)
    • nízký věk (zejména novorozence a batolata)
    • epidurální anestesie ve vyšších hrudních etážích
  • zvýšení FRC
    • vyšší PEEP (dojde k otevření i horních laloků)
    • emphysematický pacient (úbytek elastické tkáně plic -> zvětšení průměru hrudního koše, nejsou vyváženy síly hrudníku a plic)
    • vyšší věk (obdobně jako u emphysemu)
    • Asthma, (kvůli fenoménu air trapping)