Původcem je Streptococus pyogenes, který disponuje produkcí spálového toxinu. K šíření dochází kapénkami. Běžnou infekcí je v uzavřených kolektivech.

Branou infekce je respirační epitel nosohltanu, ale může dojít i k přenosu kůží s porušenou integritou. Klinický projev spály je způsoben erytogenním toxinem, který produkují některé kmeny S. pyogenes. U jedinců, kteří disponují protilátkami se spála nevyvine. Vzhledem k tomu, že populace je velmi promořena, je běžně infekce k vidění u dětí do 10 let. Potom je spála velice vzácná.

Klinicky se zpočátku projevuje jako tonzilofaryngitida. Sliznice hrdla je nápadně rudá (nachově rudá), na patře je enantém. Dalším typickým znakem je malinový jazyk (jasně červený jazyk s prominujícími papilami). Rty jsou rovněž rudé. Za 12- 48 hodin se vyseje exantém, drobný, makulopapulozní, jako husí kůže, světle červený.

• tonzilofaryngitida (povleklé tonzili, horečka, bolest v krku)
• zarudlé hrdlo (nachově rudé)
• rudé rty
• enantém
• exantém
  • světle červený, maximum na podbřišku, drsný
• petechie po poškrábání

Diagnostika je klinická. Pro potvrzení lze udělat ASLO, nebo kultivace z výtěru z nosohltanu. Diagnozu také potvrdí typické olupování kůže z konečků prstů.

Terapií je podávání penicilinu (prokain penicilin – na závěr benzatyl- penicilin)

Mezi komplikace spály patří absces tonzil, ostitida či mastoiditida, ale také glomerulonefritida a revmatická horečka. Abychom předcházeli těmto komplikacím měli bychom antibiotika podávat v dostatečné dávce a dostatečně dlouho. Jako screeningové vyšetření odebíráme krev a provádíme CRP a sedimentaci a z fyzikálního vyšetření posloucháme srdce a hledáme nějaký šelest. Pokud jsou tyto znaky pozitivní, nebo je přítomna klidová tachykardie, měli bychom natočit EKG a odebrat moč. Dále indikujeme echokardiografii a popř. také vyšetření ASLO protilátek.