Fibrilace síní je nejčastější tachyarytmií. Vzniká převážně z levé síně. Pro pacienta z pravidla nepředstavují takové riziko jako komorové tachykardie. Velmi často doprovází organické postižené srdce.
Rozlišujeme několik forem fibrilace síní dle jejich průběhu a odpovědi na léčbu.
1, první záchyt fibrilace síní
2. paroxysmální fibrilace síní
– záchvatovitá, nastupuje a odeznívá sama v rámci minut až hodin
3. permanentní fibrilace síní
– chronická forma
4. perzistující fibrilace síní
– končí po kardioverzi
Není výjimkou její asymptomatický průběh. Projevy se mohou lišit u různých pacientů. Zároveň se však projevy mohou v čase lišit u jednoho a toho samého pacienta. Tachyarytmie často odeznívá sama a pacient nemusí a zpravidla nemívá nález když přijde k doktorovi.
Projevy
- bolest na hrudi
- palpitace
- nauze
- zvýšená únavnost
Při fibrilaci síní vidíme na EKG vlnky mezi jednotlivými QRS a často nelze rozlišit vlna P.
Diagnoza
- diagnozu stanovujeme hlavně dle popisovaných příznaků
- dalším důležitým údajem je přidružené onemocnění
- pacienti s fibrilací síní mají ve většině případů další chronické organické postižení srdce
- změny na EKG
To zdali zdali se vzruch převede na komory ovlivňuje AV uzel. Často vidíme rychlejší převod AV uzlu a vznik komorové tachykardie až 140 tepů za minutu. Je však možný i scénář kdy dojde ke zpomaleným převodům nebo úplnému zablokování. Poté přebírá AV uzel rytmické řízení komor a pacient je spíše bradykardický.
Zpravidla se snažíme o kardioverzi a nastavení sinusového rytmu. Používáme antiarytmika (amiodaron) nebo kardioverzi. Jako ultimum refugium lze použít ablaci v levé síni. Pokud jsou pokusy neúspěšné mluvíme o permanentní tachykardii. Všichni pacienti by měli brát antikoagulans, nejlépe deriváty kumarinu jako prevence trombozy (nejčastěji levé ouško).
Léčba
- kontrola rytmu
- amiodaron – zpomalit vedení
- kontrola frekvence
- digoxin, B- blokátory – zpomalit stahy komor
- antikoagulans (warfarin)
- kardioverze / kardiostimulace
- radiofrekvenční katétrová ablace