Fibrilace komor a bezpulsová komorová tachykardie

  • jedná se o dva stavy, kdy je pacient přímo ohrožen na životě v důsledku neschopnosti myokardu vypudit dostatečný objem krve a zajistit tak dobrou perfuzi tkání
    • příliš vysoká frekvence má za následek nedostatečné plnění komor kvůli příliš krátké diastole
    • vzniká nerovnováha mezi poptávkou a dodávkou O2 a živin tkáním
  • jelikož se jedná o defibrilovatelné rytmy je třeba co nejrychleji zajistit defibrilační výboj (začínáme energií 200 J -> 300 J -> 360 J u střídavého proudu)
  • dále se řídíme dle platných doporučení KPR
  • nutné oznámit operačnímu týmu že máme zástavu
  • ihned zahájit masáž srdce (120 za min a 5 – 6 cm hloubka), nutné dát pozor na správnou frekvenci (100 za minutu) a dostatečně uvolňovat stlačení hrudníku
  • zajistit defibrilátor -> defibrilační výboj podáme ihned jak je to možné
  • nastavit UPV (dechy na 8- 10 za minutu)
  • kyslík na 100% vysokým průtokem
  • ukončit přívod anestetik
  • po podání výboje ihned masírujeme srdce až do další kontroly rytmu (á 2 – 4 minuty)
    • cílíme na diastolický tlak alespoň 25 mmHg
  • při defibrilovatelném rytmu podáme další defibrilační výboj – cyklus se opakuje
  • po třetím defibrilačním výboji podáme 300 mg Amiodaronu (2 ampule) a 1g Adrenalinu (ampule)
  • podání adrenalinu opakujeme á 3 – 5 minut -> pokud jednou začneme podávat adrenalin tak v podávání pokračujeme dále 3 – 5 minut než se ukončí resuscitace
  • v nemocnici je standardem měření etCO2 (náhlý vzestup etCO2 je známkou perfuze tkání)
  • Další podání amiodaronu po 5 výboji 150 mg (1 ampule)
  • v KPR pokračujeme do návratu oběhu nebo 30 – 40 minut; při tonutí či hypotermii nebo otravě prodlužejeme čas KPR na 60 – 90 minut