Srdce jako každý sval odpovídá na elektrický impuls. Srdce však jako jediné má své vlastní centrum, které impuls vydává. Pro úplné pochopení musíme vědět, že srdce obsahuje zjednodušeně tři typy buněk. První dva typy můžeme společně shrnout jako převodní systém srdeční.

• buňky, které samovolně elektrický vzruch vytvářejí
• buňky které elektrický impuls rozvádějí po celém srdci
• buňky jejichž hlavním úkolem je kontrakce (mechanická práce)

Převodní systém srdeční se skládá z několika částí. Níže ve směru jak vzruch prochází.

• SA uzel
  • vytvoří vzruch (udává srdeční frekvenci při sinusovém rytmu)
  • vlastní frekvence 100 – 150 -> frekvence denervovaného srdce
    • zy fyziologických podmínek ji snižuje parasympatikus na výsledných cca 70 tepů za minutu
  • 60% je zásoben z a. coronaria dx
• internodální spoje
  • vedou vzruch z SA uzlu k AV uzlu
• AV uzel
  • AV uzel disponuje záložním rytmem (40) při nefunkčnosti SA uzlu
  • zároveň vzruch z SA uzlu chvíli pozdrží, aby nejdříve došlo k depolarizaci síní a později až komor
  • 90% je zaásobeno z a. coronaria dx
• Hissův svazek
  • rozvádí vzruch, který AV uzel pozdržel, dále na komory
  • má krátký průběh a dělí se na levé a pravé Tawarovo raménku
• Tawarova raménka
  • rozvádí vzruch dále na komory
• Purkyňovo vlákna
  • jedná se o terminální vlákna převodního systému -> vzruch předávají přímo na kardiomyocyty

Srdce tedy funguje díky SA uzlu autonomně. SA uzel označujeme jako autonomní pacemaker. Udává srdeční akci za fyziologických podmínek. Pokud jeho úlohu musí převzít záložní pacemaker, kterým je AV uzel mluvíme o nodálním rytmu.

Byť je srdce autonomní, tak podléhá určité regulaci. Nejvíce za fyziologických podmínek na řízení podílí sympatikus (nervii cardiaci Th1 – Th 4) a parasympatikus (zejména vagus). Sympatikus má budivý vliv a tedy působí zvýšení všech vlastností srdce. Parasympatikus naopak má vliv tlumiví. Za klidových podmínek působí na srdce sympatikus a snižuje přirozenou frekvenci SA uzlu (100 – 150) na 50 – 70 tepů za minutu. Při zvýšené fyzické námaze se vliv parasymtiku sníží a převládne sympatikus. Dále se uplatňují různé léky, které ovlivňují srdeční vlastnosti. Např. oxytocin, který má negativně chronotropní a negativně ionotropní účinek.

• chronotropní
  • změna frekvence
• ionotropní
  • síla svalového stahu -> síla stahu je větší a tím i srdeční práce
• dromotropní
  • rychlost šíření vzruchu -> elektrický impuls se šíří rychleji
• batmotropní
  • dráždivost srdečního svalu -> nižší impuls je potřeba k vyvolání odpovědi