Nejprve je nutné definovat co to je porucha vědomí. Za vědomí považujeme stav, kdy si osoba uvědomuje svou existenci ke vztahu k okolí a dokáže zpracovávat informace vnější i vnitřní a přiměřeně na ně dokáže odpovídat. Poruchou vědomí pak rozumíme každý stav, kdy dochází k odchylce od některé z kvalit zmíněných výše. Za fyziologickou “poruchu” vědomí lze považovat spánek.

Vědomí je charakterizováno dvěma složkami…

1. bdělostí (vigilita) -> kvantitativní hledisko (míra schopnosti odpovídat, uvědomovat si)
2. jasností (lucidita) -> kvalitativní hledisko (zmatenost, dezorientace)

Poruchy vědomí třídíme dle charakteru právě na poruchy kvalitativní a kvantitativní.

Kvantitativní poruchy

Jedná se o poruchy schopnosti odpovídat a vnímat podněty. Dělit je můžeme dle času na dlouhodobé a krátkodobé nebo, více používané dělení dle hloubky.

somnolence – lehká porucha vědomí charakterizovaná zvýšenou ospalostí, pacient po probuzení schopen komunikace

sopor – středně těžká porucha vědomí, zachována odpověď na bolestivý podnět

kóma – těžká porucha bezvědomí, vyhasínají i základní motorické reflexy

synkopa – jedná se o krátkodobý stav poruchy vědomí

Kvalitativní poruchy

Jedná se o poruchy spojené s jasností vědomí. Kvalitou jakou je jedinec schopen na podněty odpovídat. Tyto poruchy charakterizuje zmatenost a dezorientace.

Kvalitativní poruchy dělíme na dvě hlavní skupiny. Obluzené vědomí a mrákotné stavy.

obluzené vědomí

– zmatenost (amence) -> porušené vnímání okolí, zmatenost, iluze, halucinace, poruchy myšlení lze shrnou jako desintegrovaný obsah psychyky

– delirium -> dezorientace, agitovanost, může doprovázet i porucha kvalitativní, rozhozený cirkadiánní rytmus, dlouhodobé poškození koncentrace a paměti

mrákotné stavy (obnubilance) -> velmi podobné jako delirium, základním rozdílem je ale etiologie a nástup poruchy. Delirium nastupuje déle, mrákotné stavy jsou akutní záležitostí. Vědomí se u mrákotných stavů náhle navrací.

Stavy podobné komatu

Jedná se o stavy, které jsou podobné komatu, avšak v několika aspektech se od něj odlišují.

perzistentní vegetativní stav – stav bezvědomí kdy postižení sleduje okolí avšak okolí ani svou osobu si neuvědomuje, zpravidla je zachována funkce mozkového kmene (tj. dechového centra a srdečního centra)

minimální stav vědomí – jedná se o stav kdy je vědomí přítomno intermitentně, dochází ke kolísání mezi vegetativním stavem a plným vědomím (tento pojem se používá nejčastěji u pacientů, kteří se probouzí z kómatu)

locked in syndrom – jedná se o stav poruchy vědomí na podkladě ventrální léze pontu nebo mesencefalu, kdy dochází anartrii, kvadruplegii a z funkce je rovněž vyřazeno dechové centrum a regulace svěračů (nemocný slyší, je bdělí a může pouze pohybovat očima vertikálně a mrkat – tak se také dorozumívá)

psychiatrické poruchy – nejedná se o poruchy vědomí se strukturálním postižení jako u předchozích jednotek, avšak tyto stavy spíše poruchy vědomí napodobují (hovoříme zejména o katatonii a apatii)

psychogenní kóma – u tohoto typu komatu jsou často při vyšetřování zachyceny některé charateristické projevy, které nás mohou vést k podezření na psychogenní příčinu stavu, mezi ně patří zejména přítomnost spontánního polykání, cílené či obrané reakce při polechtání nosu

Příčiny poruch vědomí

Příčiny poruchy vědomí můžeme rozdělit do dvou velkých skupin a to strukturální a metabolické. Další skupinou, která stojí trochu stranou jsou příčiny psychogenní.

Mezi nejčastější poruchy vědomí patří zejména cévní mozková příhoda a neuroinfekce. Velmi časté jsou potom také poruchy vědomí na podkladě hypo a hypernatremie.

• poruchy vědomí strukturální
  • cévní mozková příhoda
  • neuroinfekce
  • mozkové tumory
  • kraniocerebrální poranění (ložiskové poranění/ difuzní axonální poranění)
  • hypoxické postižení mozku
  • epilepsie
• poruchy vědomí metabolické
  • hyper/ hyponatremie
  • poruchy acidobazické rovnováhy (acidoza, alkalosa)
  • hyperosmolární hyperglykemické koma
  • myxedemové koma/ thyreotoxické koma
  • uremické koma
  • koma na podkladě jaterního selhání
  • porucha vědomí na podkladě otrav/ intoxikací