Klinický a laboratorní obraz sepse, nejčastější agens

Na podkladě anamnézy a klinického stavu pacienta můžeme uvažovat o rozvoji sepse. Před horečkou je typicky období zimnice. Patognomickým projevem sepse je třesavka. Horečka, která sepsi doprovází je intermitentní -> odpověď organismu na opakující se epizody bakteriémie. Projevy, které doprovázejí celé trvání sepse jsou tachypnoe (+20 dechů/ min) a tachykardie (+90 tepů/ min). Tachypnoe a tachykardie společně u pacienta, který je v klidu by vždy měla znamenat vývoj neideálním směrem. Při dalším rozvoji sepse dochází k pocení, zblednutí, dyspnoi, oligurii až anurii a poruše vědomí (neklid, zmatenost). Na kůži se často začnou rozvíjet krvácivé změny (petechie až sufuze).

  • zimnice -> intermitentní horečka -> třesavka
  • tachypnoe + tachykardie
  • poruchy perfuze orgánů
    • oligurie, anurie, cyanoza
  • bledost, pocení
  • alterace stavu vědomí
    • neklid, dezorientace
  • petechie / sufuze

V laboratorním obraze nalézáme vysoké CRP. Specifickým markrem může být také prokalcitonin. Dále nalézáme leukocytózu nebo leukopenii. Tento nález potvrzuje bakteriální infekci (pod 10 000 nebo nad 12 000/ ul). Nález trombocytopenie bude napovídat pro možnost sepse s etiologií gram negativy nebo stafylokoky. Zároveň můžeme odhalit zvýšené hladiny laktátu, které rovněž ukazují na vážnou bakteriální infekci.

  • vysoké CRP / PCT
  • leukocytoza / leukopenie
  • trombocytopenie
  • + laktát

Mezi nejčastější patogeny, způsobující sepsi, patří S. aureus, E. coli a S. pneumoniae. Dalšími původci mohou být rovněž plísně a další mikroorganismy. Sepse se vyskytuje až u 10% hospitalizovaných a 50% pacientů na intenzivních lůžkách trpí sepsí. Incidence sepse přes všechnu snahu stále stoupá.