Základní anatomie mozku (neurologie)

Mozek (telencefalon) se skládá ze dvou hemisfér, levé a pravé. Vždy jedna z hemisfér je dominantní. U praváků je v 90% dominantní hemisféra levá u leváků je ze 60% dominantní taktéž levé hemisféra. Levá hemisféra zprostředkovává především funkce fatické. Hemisféra pravá pak funkce gnostické a praktické.

Mozek dále můžeme dělit na jednotlivé laloky. Klinické a anatomické dělení není naprosto shodné, nicméně pro neurologii je vhodnější naučit se dělení klinické. Popisujeme tedy 4 laloky. Lalok frontální, temporální (spánkový), parietální a okcipitální.

  • frontální – osobnost, sociální vědomí
  • temporální – porozumění a tvorba řeči, asociační korové funkce (nerozumí, nemluví)
  • parietální – vjemy taktilního čití (nepozná po hmatu)
  • okcipitální – haluciance, zrakové vjemy (nepozná zrakem)

Dále můžeme mozek rozdělovat do jednotlivých areí. Arei jsou stanoveny dle vyšetření funkční magnetickou rezonancí (dříve Brodmanovi arei). Na základě funkčních odlišností jednotlivých areí rozlišujeme primární korové oblasti, sekundární, terciární a suplementární korové oblasti.

  • primární – nemají asociační funkce, jen exekutivní
  • sekundární – nachází se okolo primárních, třídí aference, mají asociační a gnostické funkce více vyjádřeny
  • terciární – jsou osobností a vědomím jedince, mají největší počet aferencí a jejich vliv na vědomí je největší
  • suplementární – v těchto areích jsou uloženy vývojově nejstarší vzorce chování, základní pudy