Původcem jsou čtyři druhy plasmodií (vivax, ovale, falciparum a malariae). Přenos nákazy zprostředkovává komár rodu anofeles. Podle toho jaký druh onemocnění vyvolá rozlišujeme terciánu (vivax a ovale), kvartánu (malariae) a tropiku (falciparum).

Malárie je nejvíce rozšířena v subsaharské Africe, na Indickém poloostrově a v Amazonii. Ročně onemocní malarií na 300 mil obyvatel. Malarie se dříve vyskytovala i v ČR v oblastech jižní Moravy a Polabí.

U nás tedy uvažujeme malarii jako importované onemocnění. Vzácně může dojít k přenosu z nemocného člověka i na člověka, který endemickou oblast nenavštívil.

Inkubační doba onemocnění je 10 – 30 dní. U terciány však příznaky mohou nastoupit i po letech a anamnestický údaj o cestě do endemické oblasti může zapadnout, což velmi ztíží diagnostiku onemocnění.

Klinicky je nemoc charakterizována horečkou, zprvu nepravidelnou, později přicházející v pravidelných intervalech (24 hod, 48 hod, 72 hod). To odpovídá tomu jak se periodicky množí plasmodia v erytrocytech. Záchvaty horečky jsou typické pro jednotlivé formy onemocnění. Horečka rychle stoupá až ke 40°C. Doprovází ji třesavka a zimnice. Trvá cca 10 hodin a poté rychle klesá. Nemocný se výrazně potí. Dalším významný symptomem je bolest hlavy. Mohou být i bolesti zad a kloubů. Objektivně často nalezneme hepatosplenomegalii, subikterus.

• bolest hlavy, kloubů a zad
• náhlé horečky 40°C, pokles s výrazným pocením, periodicky přicházející
• subikterus, hepatosplenomegalie

Těžší průběh je u onemocnění tropickou formou a u osob, které se s malárií setkávají poprvé. Rozvíjí se porucha vědomí, selhání ledvin a jater a nastupují poruchy hemokoagulace. Tento průběh označujeme jako maligní malarie.

• porucha vědomí
• porucha hemokoagulace
• selhání ledvin a jater
• horečka může být kontinuální

Diagnostiku malarie zvažujeme u všech osob s horečkou, které pobývali v poslední době v malarických oblastech. Nákazu ověřujeme mikroskopickým vyšetřením krve (preparát tlusté kapky krve a tenký krevní nátěr). Hodnotíme intenzitu parazitémie a dle ní nastavujeme terapii. Důležité je také rozlišit jednotlivé druhy plasmodií.

Terapie se odvíjí od druhu plamsodií a parazitémie. Pokud je infikováno více jak 2% ery nález svědčí pro tropickou malarii s maligním průběhem. Dle vývojového stádia určujeme jaké antimalarikum indikujeme. Při horečnatých záchvatech dáváme chlorochin, který působí dobře na schizonty. Dalším váznamný antimalarikem je meflochin.