Vzteklina, její prevence a profylaxe, zásady podání heterologních imunoglobulinů

Původcem je virus rodu Lyssa a sama vzteklina je jedno z nejdéle poznaných a popsaných onemocnění. Vzteklina je rozšířena po celém světě, zejména pak na středním východě, v Rusku a na východ od ČR. Sama ČR je označována jako Rabies free, tedy bez výskytu vztekliny. To je i za velkého přispění Německého státu, který dotoval vakcinaci lišek a psů v Českém pohraničí.

K přenosu infekce dochází pokousáním, potažmo infikovanou slinou, zvířete. Vzácně může dojít k přenosu při transplantaci, aerosolem nebo požitím infikovaného tepelně zcela nezpracovaného masa.

Po proniknutí do tkání se virus nejprve množí ve svalu. Poté je transportován do spinálních ganglií kde se dále množí. Poté je rychle diseminován po CNS kde se opět množí a centripetálně se začíná šířit do orgánů. Nepůsobí cytopatogeně, poruchu vyvolává nejspíše jeho rušení vedení vzruchu nervem.

Klinicky se choroba manifestuje v několika stádiích. Prodromální, excitační a paralytické stádium.

  1. prodromální
  • nespecifické
  • teploty, únava, cefalea, nechutenství
  • parestezie v okolí rány
  1. excitační
  • halucinace
  • agitovanost
  • hydrofobie -> velmi typické
  • křeče svalů, zejména polykacích
  1. paralytické
  • ascendentní rozvoj paréz
  • zvracení, průjem, krvácení, těžká hypotenze

V diagnostice je nejdůležitější údaj o pokousání zvířetem (pes, opice na Gibraltaru atd…). Jedinou další jistou formou průkazu infekce je vyšetření histologických preparátů mozku post mortem. Z tohoto důvodu se při podezření přistoupí k léčbě.

Terapie spočívá v postexpoziční vakcinaci inaktivovanou vakcínou v pěti po sobě jdoucích dávkách. Jiná uspokojující terapie není a rozvinuté onemocnění je vždy smrtelné.