Nejčastější tachyaritmií je fibrilace a flutter síní. Pro fibrilaci síní je typická nepravidelná srdeční akce. Pro flutter síní je naopak typická pravidelná akce s blokádou 2:1 a frekvencí 150/ min a více.

• fibrilace – nepravidelný rytmus, na EKG fibrilační vlnky, není vlna p
• flutter – pravidelný rytmus s převodem na komory 2:1, typicky frekvence více jak 150/min (frekvence síní 250 – 350, rytmus je rovněž pravidelný), na EKG „zuby pily“, není vlan p

Fibrilace trvající déle jak 48 hodin velice zvyšuje riziko trombembolie. Proto je snaha co nejdříve navrátit sinusový rytmus. U pacientů v intenzivní péči bývá také často významný síňový příspěvek a při fibrilaci síní tedy klesá tepový objem a prohlubuje se hemodynamická nestabilita. Zároveň je vyšší riziko vzniku plicního edému při špatné mechanické funkci levé síně. Není tedy překvapením, že fibrilace síní prodlužuje pobyt v nemocnici a zvyšuje tak náklady.

Hlavními principy terapie fibrilace síní jsou kontrola frekvence, kontrola rytmu a antikoagulace. Při náhle vzniklé fibrilaci síní je snaha ji terminovat co nejdříve. Začínáme korekcí vnitřního prostředí k fibrilačnímu prahu (kalemie 4,5 mmol/l, magnezenemie 1,0 mmol/l) a úpravou volemie. Tato úprava a udržování hladiny iontů vede ve většině případů k ukončení firbilace. Dalším krokem je vagová stimulace (masáž karotického sinu nebo valsalův manevr). A nakonec přistoupení ke kardioverzi a to buď farmakologické nebo elektrické.

Po obnově sinusového rytmu se mechanická funkce síní ještě dlouho navrací k normálu a proto je potřeba podávat antikoagulaci v terapuetických dávkách ještě alespoň 4 týdny po provedené kardioverzi.

• korekce volemie
  • častou příčinou vzniku fibrilace je hypovolemie a snížený žilní návrat, při korekce volemie se pak často navrátí sinusový rytmus
• korekce vnitřního prostředí k fibrilačnímu prahu
  • kalemie 4,5 mmol/l a více
  • magnezenemie 1,0 mmol/l a více
• kontrola frekvence
  • zejména u pacientů po operaci kdy je vysoký tonus sympatiku
  • betablokátory -> metoprolol 2 mg iv
  •  blokátory kalciového kanálu jsou alternativou avšak nemají tak dobrou účinnost -> verapamil
  • jak beta blokátory tak blokátory kalciového kanálu by měli být dobře zváženy, zdali je podání přínosné u pacientů s nízkým srdečním výdejem jelikož jejich podání vede k dalšímu poklesu srdečního výdeje
  • digoxin v terénu JIP je marginální, ve studiích je rovněž spojen s vyšší mortalitou
• kontrola rytmu
  • farmakologická kardioverze
    • amiodaron (Cordarone) bolus 300 mg iv a poté kontinuální infuze 900 mg/ den (celková dávka max 1200 mg/den) -> ukončení infuze a zvážit převod na perorální formu
      • amiodaron se dá rovněž použít v kombinaci s elektrickou kardioverzí ke zvýšení její účinnosti a k udržení sinusového rytmu po provedení verze
    • propafenon (Rytmonorm) –> 70 mg iv max třikrát opakovat
  • elektrická kardioverze
    • nutná anitkoagulace 6 týdnů
    • lze nahradit jícnovou echokardiografií s vyloučením trombu v levé síni
    • výboj musí být sinchronizovaný s vlnou R, podáme výboj o energii 70 – 120 – 200 J jednosměrného proudu
• antikoagulace
  • terapuetická antikoagulace ještě 4 týdny po kardioverzi
  • při perzistující fibrilaci síní trvalá antikoagulační terapie