Hypoglykémie

Momentálně se jedná o nejvíce obávanou komplikaci léčby diabetu mellitu inzulinem. Jako hypoglykémii vnímáme glykémii pod 3,5 mmol/l.

K hypoglykémii vede nerovnováha mezi inzulinem a glukózou. To tedy znamená, že dnes je nejčatsějíš příčinou vynechání jídla, malá porce jídla, malé množství cukrů ve stravě, zvýšená námaha nebo stres organismu (počátek infekce např.).

Hypoglykémii můžeme rozdělit dle závažnosti na asymptomatickou, symptomatickou mírnou, symptomatickou vážnou a kóma.

  • Asymptomatická
  • Symptomatická mírná / závažná
  • Kóma

Hypoglykémie může způsobit celou řadu komplikací. Mezi nejvýznamnější patří infarkt myokadrdu (kontraregulační vyplavení hormonů jako je glukagon a adrenalin), cévní mozková příhoda, epileptiformní aktivita, neurologické postižení. Zároveň může docházet k prohloubení neuropatie nebo demence. Opakované hypoglykemie prokazatelně způsobují poruchu kognitivních funkcí.

Diagnostika

U všech pacientů u kterých máme v diferenciální diagnostice jako možnou příčinu stavu (hlavně porucha vědomí) bychom měli změřit glykémii.

Klinické známky hypoglykemie můžeme rozdělit na dvě skupiny. Příznaky způsobené vyplavením kontraregulačních hormonů jako je adrenalin a glukagon. Tyto příznaky se uplatňují zejména pokud dojde k hypoglykémii náhle. Druhou skupinou je skupina centrálních příznaků, které vznikají na podkladě neuroglykopénie. Ty se naopak více projeví pokud hypoglykémie bude vznikat postupně.

  • Příznaky vyplavení kontraregulačních hormonů (pacient toto pozná sám)
    • agitovanost (až agresivita, někdy lze zaměnit za intoxikaci alkoholem)
    • tachykardie / normotenze nebo hypertenze
    • tachypnoe / povrchní dýchání
    • bledost (vazokonstrikce)
    • studený pot
  • Centrální příznaky způsobené neuroglykopénií (obvykle hůře poznatelné pacientem)
    • celková slabost
    • somnolence
    • až progrese do kómatu

Léčba

Strategie léčby se odvíjí od závažnosti stavu pacienta. Hlavním markrem závažnosti stavu je stav vědomí. Pokud jsou pacienti při vědomí povětšinou zvládnou řešit hypoglykémii sami a to příjmem rychle vstřebatelných cukrů (hroznový cukr). Pokud jsou pacienti v bezvědomí je indikováno podání glukózy nebo glukagonu. U pacientů v bezvědomí, po jejich návratu vědomí bychom měli diagnostikovat proč k hypoglykémii došlo a udělat preventivní opatření aby tento stav již nenastal.

  • Při vědomí
    • glukóza per orálně (rychle vstřebatelný cukr -> horznový cukr)
  • Bezvědomí
    • infuze 80 ml 20% glukozy iv (pokud máme intraoseální vstup tak do něj nikdy nesmíme podat 40% rozotk glukozy, ten by se neměl podávat ani do menších kalibrů žil protože velmi dráždí žilní stěnu)
      • pacient se většinou probírá k vědomí tzv. na jehle (velmi rychle po podání glukozy)
    • glukagon 1 mg im/sc
      • kontraindikován u hypoglykémie vyvolané sulfonylureou
    • kontrola glykémie za á 20 min dle stavu vědomí a předešlé glykémie
      • pokud je glykémie způsobena sulfonylureou může mít dlouhodobější charakter
  • Stav po hypoglykemickém bezvědomí
    • diagnostika příčiny hypoglykémie
    • edukace pacienta o jeho onemocnění a rizicích hypoglykémie
    • kontrola nastavení antidiabetické terapie