Do protozoárních infekčních onemocnění řadíme amebozu, giardiózu a kryptosporidiózu.

Ameboza

Původcem onemocnění je Entamoeba histolytica. Vyvolává asymptomatické nebo průjmové onemocnění nebo invazivní formu amebozi postihující střevo. Entamoeba dispar naopak vyvolává pouze asymptomatickou střevní infekci. Další ameby se vyskytují vzácně.

Entamoeba má dvě formy. Metabolicky aktivní trofozoit nebo čtyřjaderná cysta, která se vylučuje do okolí a přenáší infekci. Je velice odolná vůči vnějším vlivům.

K nakažení dochází při pozření cyst které jsou v kontaminované vodě či na potravinách. V tenkém střevě se vyvine trofozoit. Trofozoit vniká do submukozy v tlustém střevě a vznikají vředy. Nejvíce je zasaženo rektosigmoideum.

Klinicky rozeznáváme dvě formy. Střevní a mimostřevní. Postižený má většinou bolesti břicha, více vlevo, tenesmy, průjem s krví a hlenem. Horečka bývá u třetiny nemocných.

1. střevní

• asymptomatická
• kolitida (necharakteristická)
• toxické megacolon
• perianální ulcerace

2. mimostřevní

• jaterní absces (nejčastěji) -> bolest, hepatomegalie, palpační citlivost
• absces plic či mozku (velmi vzácné)

Mezi komplikace patří appendicitida a perforace střeva.

Diagnostikujeme dle cestovatelské anamnézy (teplé krajiny s nízkou hygieneckou úrovní), ze vzorků stolice kde prokazujeme přímo trofozoity nebo cysty. K průkazu trofozoitů musíme vyšetřit do dvou hodin po defekaci. Vzorky neuchováváme v lednici, nesmí zrmrznout. Možný je rovněž záchyt na speciálních kultivačních půdách. Přítomnost améb lze také prokázat monoklonální protilátkou v nefixované stolici.

Jako terapii volíme doxycyclin + cloroxin (Endiaron) + metronidazol.

Giardioza

Původcem onemocnění je Giardia lamblia. Zdrojem je člověk stejně jako u amebozy. K nakažení opět dochází kontaminovanou vodu či potravou. Výskyt je opět vyšší v krajinách teplého klimatu s nízkou úrovní hygieny.

Klinicky se neprojeví až 95% nákaz. Manifestní formy se projeví jako časté říhání, vodnatý průjem, bolesti v nadbřišku. Stolice je vždy bez příměsi krve, hnilobně páchne a trvá 1 – 4 týdny.

U neléčených osob má velkou tendenci průjem přecházet do chronicity s malabsorpčním syndromem.

Diagnostika se opírá o parazitologické vyšetření stolice. Diagnozu zvažujeme u osob s déle trvajícím vodnatým průjmem s pozitivní cestovatelskou anamnézou, z geriatrických ústavů, homosexuálů a dětí z ústavní péče.

Lékem volby je metronidazol.

Kryptosporidioza

Původcem jsou druhy rodu Cryptosporidium, nejčastěji C. parvum. Kolonizuje zejména přežvýkavce a k přenosu dochází feko- orální cestou.

Přenos je zejména kontaminovanou vodu. Kvůli malému rozměru cyst je velmi obtížné vodu čistit, a proto v rozvojových zemí často dochází ke cryptococovým epidemiím.

Jsou častou příčinou průjmových onemocnění kojenců a batolat. V tropech působí jejich růstovou, ale i psychomotorickou retardaci.

Klinicky se často infekce neprojeví. Pokud dojde k manifestaci jedná se o vodnaté průjmy, bolesti břicha, plynatost, nauzea a zvracení. Dochází k velkým ztrátám tekutin, až 20 litrů za den. Přítomna může být i horečka. U imunokompetentních osob příznaky odezní do dvou týdnů.

Diagnostika se opírá o přímý mikroskopický průkaz. Je zapotřebí speciální barvení stolice. Běžné rutinně prováděné vyšetření stolice Cryptococy nepotvrdí, vzhledem k jejich velikosti.

Terapie dosud není známa. (klarithromycin)