Možnosti sérologické diagnostiky infekčních chorob

ELISA

V jamkách na panelu jsou připraveny antigeny. Panel necháme reagovat s krví vyšetřovaného a dojde k navázání protilátek na antigeny. Poté přidáme zvířecí (králičí) protilátky směřované proti lidským protilátkám. Zde tedy slouží lidská protilátky jako antigen. Zvířecí protilátka nese enzym. Poté přidáme substrát pro enzym a pozorujeme reakci, která nám ukáže kde došlo k navázání protilátek. Tak lze vyhodnotit zdali vyšetřovaný protilátkami disponuje či nikoli.

  1. lidská protilátka se naváže na antigen
  2. zvířecí protilátka se naváže na lidskou
  3. dodáme substrát pro enzym nesený zvířecí protilátkou

Western blotting

Antigeny zde nejsou připraveny na panelu v jamkách ale jsou zde dle molekulové hmotnosti rozděleny na membráně. Protilátky se tedy váží buďto specificky na vyšetřovaný antigen nebo nespecificky. Ověřujeme tedy kvalitu vyšetřovaných protilátek. Jedná se o metodu, která hodnotí reakci kvalitativně, zatímco ELISA kvantitativně.

Interpretace serologického vyšetření

Interpretace je velice složitá a musíme postupovat podle několika zásad.

  1. vždy posuzujeme titry protilátek v čase, abychom viděli dynamiku jejich vývoje
  2. pozitivním průkazem je serokonverze
  3. pacient po léčbě by již neměl mít specifické IgM protilátky, ty svědčí spíše pro akutní infekci
  4. pokud i po dokončení terapie dojde znovu k serokonverzi je třeba nastavit léčbu znovu

Sérokonverzí rozumíme zvýšení titru protilátek, ale také přesmyk z tvorby protilátek méně specifických IgG na více specifické IgM.

Běžně vyšetřujeme dva odběry protilátek po 14 dnech a hledáme zvýšení titru IgM a pokles titru IgG.

Je take vhodně porovnat, u některých onemocnění, protilátkový index kre / likvor. Pokud bude vysoký ukazuje nám to, že se jedná o neuroinfekci.

Vždy bychom měli mít také na paměti, že se nejedná o přímý průkaz infekce.