ELISA
V jamkách na panelu jsou připraveny antigeny. Panel necháme reagovat s krví vyšetřovaného a dojde k navázání protilátek na antigeny. Poté přidáme zvířecí (králičí) protilátky směřované proti lidským protilátkám. Zde tedy slouží lidská protilátky jako antigen. Zvířecí protilátka nese enzym. Poté přidáme substrát pro enzym a pozorujeme reakci, která nám ukáže kde došlo k navázání protilátek. Tak lze vyhodnotit zdali vyšetřovaný protilátkami disponuje či nikoli.
- lidská protilátka se naváže na antigen
- zvířecí protilátka se naváže na lidskou
- dodáme substrát pro enzym nesený zvířecí protilátkou
Western blotting
Antigeny zde nejsou připraveny na panelu v jamkách ale jsou zde dle molekulové hmotnosti rozděleny na membráně. Protilátky se tedy váží buďto specificky na vyšetřovaný antigen nebo nespecificky. Ověřujeme tedy kvalitu vyšetřovaných protilátek. Jedná se o metodu, která hodnotí reakci kvalitativně, zatímco ELISA kvantitativně.
Interpretace serologického vyšetření
Interpretace je velice složitá a musíme postupovat podle několika zásad.
- vždy posuzujeme titry protilátek v čase, abychom viděli dynamiku jejich vývoje
- pozitivním průkazem je serokonverze
- pacient po léčbě by již neměl mít specifické IgM protilátky, ty svědčí spíše pro akutní infekci
- pokud i po dokončení terapie dojde znovu k serokonverzi je třeba nastavit léčbu znovu
Sérokonverzí rozumíme zvýšení titru protilátek, ale také přesmyk z tvorby protilátek méně specifických IgG na více specifické IgM.
Běžně vyšetřujeme dva odběry protilátek po 14 dnech a hledáme zvýšení titru IgM a pokles titru IgG.
Je take vhodně porovnat, u některých onemocnění, protilátkový index kre / likvor. Pokud bude vysoký ukazuje nám to, že se jedná o neuroinfekci.
Vždy bychom měli mít také na paměti, že se nejedná o přímý průkaz infekce.