Akutní zvýšení systemického tlaku nazýváme hypertenzní krizí. Tento stav můžeme ještě dále dělit na hypertenzní krizi (emergency – HE) a hypertenzní urgentnost (urgency – HU). Oba stavy jsou doprávázeny zvýšením systémového tlaku nad 180/110 mmHg. Liší se však v tom, že u HE je přítomna orgánová dysfunkce.
- hypertensiv emergency (HE)
- přítomna orgánová dysfunkce
- akutní koronární sy, intracerebrální krvácení, disekce aorty…
- diagnosa je většinou stanovena na základě symptomů a ne na základě jednoho měření tlaku
- drtivá většina pacientů má anamnesticky hypertenzi
- přítomna orgánová dysfunkce
- hypertensiv urgency (HU)
- poškození orgánů není přítomno
- nejsou přítomny klinické známky hypertenze
Obě skupiny se rovněž liší v terapeutickém přístupu.
- HE -> je zapotřebí včasné snížení systémového tlaku, bezpečné snížení je o 10% – 20%
- HU -> snížení tlaku je vhodné spíše pozvolnější v řádu hodin, rychlé snížení systémového tlaku neprokázalo benefit, naopak ve studiích je spojováno s častější hypoperfuzí myokardu a vzniku ischemické léze
Patofyziologie
Náhlé zvýšení systémového tlaku je nejčastěji způsobeno nárůstem vaskulární rezistence. Vasokonstrikce může být posilněna kolujícími faktory jako je např. thromboxan, vasopresin, noradrenalin nebo angiotensin II.
Vzhledem k vasokonstrikci a vysokému střižnému napětí dochází k endotheliálnímu poškození. Tento stav je prozánětlivý a dochází k produkci cytokinů. To vede k další vasokonstrikci, ale také k aktivaci destiček. Následně dochází k mikroembolizacím a vzniku ložiskových ischemií orgánů. Celý stav je přítomný u pokročilých stádií HE a nazýváme ho jako trombotická mikroangiopatie.
Klinická manifestace HE
- nejčastější symptomy
- bolest na hrudi, dušnost, porucha vědomí
- nejčastější přijímací diagnózy
- subarachnoideální krvácení, akutní koronární syndrom, srdeční selhání
Antihypertenzivní terapie
- beta- blokátory
- rozdíly mezi různými přípravky v klinickém efektu jsou zanedbatelné
- mechanismus účinku není zcela jasný, fungují jen při dlouhodobějším podávání, snižují hladiny reninu secernovaného ledvinami při inhibici adrenergních receptorů v ledvinách (na těchto receptorech noradrenalin po navázání aktivuje secernování reninu). Některé beta- blokátory ještě zvýrazňují svůj účinek centrální působením a snížením citlivosti baroreceptorů.
- dominantním efektem je však zpomalení srdeční frekvence a tedy snížení srdečního výdeje (CO = frekvence x tepový objem)
- zástupci: vasocardin, Betaloc Zok
- smíšení adrenergní antagonisté
- z této skupiny pro nás významný pouze labetalol
- poměr beta : alfa je při p.o. podání 3:1 a při i.v. podání 7:1
- snižuje vaskulární rezistenci blokádou alfa adrenergních receptorů a jeho vliv na srdeční frekvenci není tak výrazný
- blokátory kalciového kanálu
- svalová kontrakce je závislá na přítomnosti kalciového iontu, a tedy blokáda přenosu kalciových iontů intracelulárně vede ke snížení svalové kontrakce -> tento mechanismus využíváme i při terapii kalciovými blokátory
- zástupci: urapidil, amlodipin, verapamil