Středoevropská klíšťová encefalitida

Jedná se o virové onemocnění jež je způsobeno virem středoevropské klíšťové encefalitidy. Virus patří do čeledi flaviviridae.

Onemocnění je příkladnou arbovirozou (virozou přenášenou členovci). Středoevropskou klíšťovou encefalitidu přenáší zejména klíště rodu Ixodes ricinus. Rezervoárem viru jsou zvířata (sudokopytníci, prasata). Jak již název napovídá vyskytuje se zejména ve střední Evropě, avšak není vyloučeno, že sem byla nákaza importována z Ruska a následně mutovala. Onemocnění má tendenci k ohniskovosti.

K přenosu viru dochází jak klíště saje z nakažených zvířat a poté se přisaje na člověka a vir mu předá. Onemocnění má tedy velmi blízký vztah k tomu, jak jsou zrovna v dané oblasti klíšťata aktivní a promořená. Nákazu můžeme uvažovat od dubna do října. Mimo tuto dobu je nakažení velmi raritní.

Vlivem nástupu očkování, které je velmi účinné poklesla incidence onemocnění v ČR. I přesto, že je očkování dostupné nadále již incidence neklesá. To ukazuje na velkou část neočkované populace. Očkování patří do skupiny očkování na přání pacienta a hradí si ho pacient sám.

Po přisátí klíštětě dochází k pomnožení viru v podkoží. Poté vir proniká do krve a dělá viremii. U některých forem onemocnění se dostane až do CNS a vytvoří meningoencefalitidu. V CNS dochází k pomnožení viru a je napadena prodloužená mícha a mozeček a přední rohy míšní.

Choroba se klinicky charakterizuje svým dvoufázovým průběhem.

  1. fáze (primární viremie) – 2 – 6 dní
  • chřipkovité projevy
  • teplota, bolest hlavy, únava
  1. fáze (meningoencefalitida)
  • nastupuje po úlevě, která trvá cca  4 dny
  • lehčí forma je u dětí, naopak horší průběh je u pacientů středního věku a geronto pacientů

Rozlišujeme několik forem průběhu dle závažnosti choroby.

  • inaparentní
    • bez klinických projevů
    • pouhá přítomnost protilátek
  • abortivní
    • proběhne pouze první fáze
    • teploa, cefalea, únava
    • 2 – 6 dní
  • meningitická (dráždění meningeálních obalů)
    • po první fázi se objeví znovu teploty (40°C)
    • cefalea
    • pozitivní meningeální syndrom
  • meningoencefalická (postižení bílé a šedé hmoty mozkové)
    • cefalea, horečky, pozitivní meningeální jevy
    • porucha vědomí
    • bradykineze
    • třes prstů
    • adiadochokineze
    • nepřesná taxe
    • obrny hlavových nervů, nejčastěji unilaterálně n. facialis
  • bulbární
    • nejtěžší forma, velice vzácná
    • porucha motoriky laryngu a faryngu -> léze postranního systému hlavových nervů
    • huhňavá řeč a porucha polykání
  • encefalomyelitická
    • k příznakům meningoencefalitidy se ještě přidávají chabé parézy
    • dochází k lézi motoneuronů předních rohů míšních
    • nejčastěji je postižen ramenní pletenec, charakteristickým znakem je nemožnost upažení

Diagnostika se opírá o průkaz specifických protilátek třídy IgM. Pro diagnostiku meningoencefalitidy je důležitý odběr likvoru a vyšetření likvoru. Likvor je čirý, buňky jsou zmnoženy na desítky či stovky (leukocyty – norma je do 5/ ml), bílkovina je mírně zvýšena (norma je do 0,4 g/ l), glukóza bývá v normě (2,2 – 4 mmol/ l). Likvor často vytéká pod tlakem.

Terapie je symptomatická. Základem je přísný klid na lůžku. Další fází terapie je antiedematozní terapie. Podáváme infuze manitolu a kortikosteroidů. Dle potřeby indikujeme antiemetika, analgetiky a antipyretika. Důležitou součástí terapie je také rehabilitace a dlouhodobá domácí rekonvalescence.