Respirační insuficienci dělíme na insuficienci I. a II. typu podle toho, zdali je poškozena alveolo-kapilární membrána nebo zdali je přítomna hypoventilace.

Respirační insuficience I. typu se rovněž často nazývá také hypoxemická nebo parciální.

• I. typu
• hypoxemická
• parciální

Hlavním znakem je hypoxemie, normokapnie nebo hypokapnie. Základním problémem je postižení alveolokapilární membrány a prodloužení difuze kyslíku. CO2 vzhledem ke své lepší prostupnosti nebývá tímto ovlivněno a proto není hyperkapnie. Vlivem přítomně tachypnoe naopak může být přítomna hypokapnie.

Přítomná hypoxie vede vlivem stimulace chemoreceptorů k tachykardii, tachypnoi, aktivaci sympatoadrenální osy, opocení. Dále vlivem snížení dodávky kyslíku tkáním dochází k anaerobnímu metabolismu buněk a produkci laktátu na periferii.

• respirační insuficience I. typu (hypoxemická / parciální)
  • hlavním znakem je hypoxemie
  • porucha transportu CO2 nebývá přítomna, a proto je buď normokapnie nebo hypokapnie vlivem přítomné tachypnoe
  • hlavní příčinou tohoto typu bývá patologický děj na alveolokapilární membráně (zejména její ztluštění a prodloužení difuze kyslíku)

Hlavní příčiny respirančí insuficience I. typu

• ARDS
• pneumonie
• plicní edém, zakrvácení do plíce
• kontuze plic
• atelektázy plic, bronchiektázie

Léčba

Léčba by měl být zaměřena na základní onemocnění. Zjednodušeně lze říci, že hypoxii řešíme podáváním kyslíku a zvýšením tlaku v dýchacích cestách, což zlepší difuzi kyslíku a upraví nepoměr mezi ventilací a perfuzí plic. V neposlední řadě je důležitá korekce vnitřního prostředí.

• respirační selhání I. typu
  • HFNO (high flow nasal canula), oxygenoterapie brýlemi / maskou
  • zvýšení pozitivního tlaku v dýchacích cestách (PEEP -> CPAP, NIV, HFNO)
  • korekce vnitřního prostředí
  • léčba základního onemocnění (pneumonie -> ATB…)