Mozek je částí centrálního nervového systému. Je uložený v lebce, která tvoří jeho přirozený ochranný kostěný obal. Vzhledem k tomu, jak se mozek vyvíjel ho můžeme rozdělit na několik částí. Toto dělení se nazývá fylogenetické dělení.

Fylogenetické dělení mozku

• prodloužená mícha (medulla oblongata)
• Varolův most (pons Varoli)
• mezencephalon (střední mozek)
• diencephalon (mezimozek)
• encephalon (koncový mozek)
• mozeček

Mikroskopicky se mozek skládá ze dvou částí, šedé a bílé hmoty. Bílou hmotu tvoří zejména axony neuronů. Axony jsou výběžky nervových těl. Šedá hmota mozková je tvořena těly nervových buněk.

Medulla oblongata

Jedná se o nejkaudálnější část mozku. Význam prodloužené míchy je zejména v tom, že mnoho drah se zde přepojuje nebo zde dochází k jejich křížení. Nejvýznamnější je tractus corticospinalis, který vede velké množství motorických vláken. Klinicky je proto porucha hybnosti, při cévní mozkové příhodě, přítomna na kontralaterální straně ve vztahu k místu postižení.

Dorsálně od prodloužené míchy se rozprostírá čtvrtá mozková komora. V ní je přítomný choroideální plexus tvořící mozkomíšní mok. Dále se zde nacházejí apertrura ventriculi quarti, což jsou otvory kterými dochází ke komunikaci mezi mozkomíšním mokem a subarachnoideálním prostorem a je tak zajištěna cirkulace likvoru.

V prodloužené míše můžeme také nalézt centra nižších životních funkcí jako centrum řízení dechu nebo tepové frekvence.

Pons Varoli

Jedná se o další pokračování prodloužené míchy. Význam tvoří zejména díky výstupům několika hlavových nervů. Na jeho ventrální straně poté běží arterie basilaris. Jedná se o jednu z arterií přivádějící krev do Wilisova okruhu. Těsně před Wilisovo okruhem z ní odcházejí ještě malé nepárové arterie zásobující například thalamus.

Mezencephalon

Jedná se o menší část mozku která spojuje pons a diencephalon. Skrze mezencephalon prochází dva aqueductus Sylvii. Jedná se o dvě struktury/kanálky vedoucí likvor od IV. komory do III. komory. Z mezimozku vystupuje nervus oculomotorius. Dochází zde k přepojení drah ze smyslových orgánů oka a ucha.

Diencephalon

Diencephalon je část mozku která obsahuje několik pod-části které nazýváme jádra. Skupiny těchto jader lze anatomicky rozlišit a každá ze skupiny má také rozdílnou funkci. Funkcí mezimozku je zejména převádět a filtrovat informace z periferie do koncového mozku. Převod informací však funguje oboustranně. Lze říci že mezimozek filtruje přiváděné informace a vyhlazuje pokyny které jdou do periferie.

Jádra diencephalonu

• epithalamus
• subthalamus
• hypothalamus
  • na jeho spodině je hypofýza, řídí endokrinní systém a autonomní nervový systém
• thalamus
  • tlumení signálů v limbickém systému, úprava informací jdoucích do asociačních částí mozkové kůry, přenos signálů z proprioreceptorů
• metathalamus

Telencephalon

Koncový mozek je nejvyspělejší částí celého systému. Jeho plochu zvětšují záhyby tzv. gyri. Dnes již víme že čím má mozek větší plochu tím je dalo by se říci výkonnější.

Telencephalon je zodpovědný za myšlení, pocity, paměť a vesměs všechny vyšší funkce.

Telencephalon dělíme na laloky.

• forntální (čelní)
  • myšlenky, chování, osobnost
• parietální (temenní)
  • pohyb
• okcipitální (týlní)
  • zrak
• temporální (spánkový)
• insulární

Mozeček

Jedná se o fylogeneticky starou část mozku. Má četné spoje zejména s diencephalonem. Mozeček zpracovává signály ze svalových vřetének a z ucha. Vyhlazuje všechny prováděné pohyby a udržuje stabilitu. Rovněž je schopný naučené pohybové vzorce ovládat samostatně bez zapojení vyšších korových funkcí. Takovým to pohybovím automatismem může být i například řízení motorového vozidla.