Srdeční cyklus má dvě hlavní části označované jako diastolu (modře) a systolu (zeleně).

Diastolická fáze, je fáze při které dochází k plnění komor krví. Tato fáze se rozděluje na čtyři podfáze, a to isovolumickou relaxaci, rychlé plnění komor, pomalé plnění komor a kontrakci síní.

Systolická fáze, je fáze při které dochází k vypuzení krve z komor. Tato fáze se dále ještě dělí na další dvě podfáze, a to na isovolumickou kontrakci a na ejekci.

Srdeční cyklus popisujeme ze zvyklosti od pozdní diastoly. V této fázi jsou jak síně tak komory relaxovány a atrioventrikulární chlopně jsou otevřené (trikuspidální a mitrální chlopeň). První fáze celého cyklus se označuje jako fáze pomalého plnění komor. Krev protéká ze síní přes otevřené AV chlopně do komor. Dále dochází k vygenerování vzruchu v SA uzlu a dochází ke kontrakci síní. Kontrakcí síní je vypuzena další krev do komor. Příspěvek síní činí asi 10% objemu, 90% krve přiteče do komor volně. Při zátěži organismu se příspěvek síní může zvyšovat až na 40%. Objem krve který se v tuto chvíli (po kontrakci síní) nachází v komorách označujeme jako end diastolický obejm (EDV – end diastolic volume).

Dále následuje fáze isovolumické kontrakce. Akční potenciál z SA uzlu je převeden na AV uzel kde je pozdržen a dále veden Hisovo svazkem a Purkyňovo vlákny dále na komory. Rozvedením akčního potenciálu dochází k depolarizaci myokardu a stahu komor. Stahem komor rychle stoupá intraventrikulární tlak, ale objem komor se nemění. Jakmile intraventrikulární tlak převýší tlak v síních dochází k uzávěru AV chlopní. Po uzávěru AV chlopní ještě nějakou dobu stoupá intraventrikulární tlak, než dojde k otevření semilunárních chlopní a aortální chlopně. Jakmile intraventrikulární tlak převýší tlak v pulmonálních tepnách a v aortě dojde k otevření semilunárních chlopní a aortální chlopně a následně k ejekci krve. Nejprve krev proudí rychle, ale jak začíná docházet k repolarizaci myokardu síla kontrakce slábne a proudění krve se zpomaluje.

Jak síla kontrakce slábne snižuje se postupně i intraventrikulární tlak a v momentě kdy klesne pod tlak v pulmonálních tepnách a v aortě dojde k uzávěru semilunárních chlopní a aortální chlopně. Objem krve který se v tuto chvíli nachází v komorách je označován jako end systolic volume (ESV).

Po uzavření aortání chlopně a semilunárních chlopní dochází k relaxaci komor a poklesu intraventrikulárního tlaku pod hodnoty tlaku v síních. Tato fáze se nazývá isovolumická relaxace. Během pozdní systoly a isovolumetrické relaxace dochází k plnění síní přitékající krví z žilního systému. Tlak síní pomalu stoupá.

Jakmile tlak síní převýší tlak komor dochází k otevření AV chlopní. Krev proudí po tlakovém gradientu ze síní do komor. Na počátku plnění komor dobíhá ještě stále relaxace komor a intraventrikulární tlak se snižuje. Krev proto proudí do komor rychleji a tuto fázi označujeme jako fázi rychlého plnění komor.

• fáze pomalého plnění komor (D)
  • tlak v síních je vyšší než tlak v komorách
  • AV chlopně jsou otevřené
  • krev proudí po tlakovém gradientu ze síní do komor
• kontrakce síní (D)
  • pozdní diastola
  • SA uzel generuje vzruch a dochází ke stahu síní
  • síně přispějí za klidových podmínek 10% objemu (max až 40% při zátěži)
• fáze isovolumické kontrakce (S)
  • tlak komor převýšil tlak síní a dále narůstá
  • AV chlopně jsou uzavřené stejně jako pulmonální a aortální chlopně -> narůstá intraventrikulární tlak
• ejekce krve (S)
  • intraventrikulární tlak převýší tlak v pulmonálních tepnách a v aortě
  • dojde k otevření semilunárních chlopní a aortální chlopně a k vypuzení krve
• fáze isovolumické relaxace (D)
  • semilunární a aortální chlopeň se uzavírá
  • intraventrikulární tlak klesá
  • síně se plní krví a jejich tlak stoupá
• fáze rychlého plnění komor (D)
  • komory se ještě relaxují a jejich tlak stále klesá pod tlak síní
  • dochází k otevření AV chlopní a dochází k rychlému plnění komor (díky nízkému tlaku komor oproti tlaku síní)