Srdeční selhání v perioperačním období je zpravidla akutní srdeční selhání které nastává ve vztahu k operaci a anestezii. Nejčastěji se jedná o akutní srdeční selhání typu acute on chronic kdy dojde vlivem zvýšené zátěže k dekompenzaci chronického srdečního selhání.
- chronické srdeční selhání -> operace a vyšší zátěž organismus -> dekompnezace -> rozvoj akutního srdečního selhání v perioperačním období
K dekompenzaci chronického srdečního selhání dochází nejčastěji vlivem nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku myokardem. Nejvíce kritickým bodem celého perioperačního období je konec operačního výkonu a probouzení z anestezie. Nejvíce inzultů lze čekat právě v této periodě. Kritická je rovněž doba do 3. pooperačního dne kdy je riziko vzniku ischemie myokardu rovněž zvýšené. Méně časté příčiny dekompenzace jsou kardiomyopatie, chlopenní vady, arytmie a hypertenzní krize.
- nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku myokardem -> ischemie myokardu
- arytmie -> arytmogenní substrát / hypoxie / sepse
- kardiomyopatie -> dilatační / tako- tsubo
- hypertentní krize
- chlopenní vady
Zvláště obezřetní bychom pak měli být u pacientů, kteří jsou starší 70 let, trpí diabetem mellitus, mají již předoperačně nižší toleranci zátěže a chystají se podstoupit rozsáhlý operační zákrok.
- geriatričtí pacienti – snížený CFS (clinical frailty score)
- snížená tolerance fyzické zátěže
- snížená samoobslužnost
- diabetes mellitus
- cévní onemocnění / oční onemocnění / ischemická cévní mozková příhoda prodělaná
- ICHS
Klinicky se syndrom srdečního selhání manifestuje symptomy odpovídajícími buďto nízkému srdečnímu výdeji nebo srdečnímu městnání.
- nízký srdeční výdej (pravostranné selhání, levostranné selhání se sníženou ejekční frakcí)
- zvýšená náplň krčních žil
- chrůpky na plicích
- oxygenační dysfunkce při edemu plic
- hypoperfuze periferie -> mramoráž, prodloužený kapilární návrat
- porucha orgánových funkcí -> změna vědomí, laktatemie, oligurie / anurie
- srdeční městnání (selhání při hypertentní krizi, arytmie, kardiogenní šok)
- chrůpky na plicích -> plicní edem
- zvýšená náplň krčních žil
- otoky končetin
Pro správné stanovení diagnosy je potřeba dobře odebraná anamnéza. U většiny pacientů by měla být zmínka o snížené toleranci fyzické zátěže a již diagnostikovaném chronickém srdečním selhání. Vzhledem ke specifikám periooperačního období může být fyzikální nález chudý a některé známky mohou zcela absentovat. základní diagnostickou metodou tak zůstává EKG, ECHO kardiografie a laboratorní vyšetření srdečních enzymů.
- anamnéza – snížená tolerance zátěže, ICHS, přítomná chlopenní vada, arytmie
- fyzikální vyšetření – bolesti na hrudi, prodloužený kapilární návrat, mramoráž aker, zvýšená náplň krčních žil, plicní chrůpky, desaturace, otoky, hypotenze / hypertenze, tachykardie / bradykardie, oligurie / anurie
- EKG – arytmie, nově přítomna Q vlna, ST elevace/deprese, nový blok levého Tawarova raménka
- RTG S+P – obraz plicního edemu, dilatace srdečního stínu
- ECHO kardiografie – porucha kinetiky, hypertrofie, dilatace, chlopenní vady
- laboratroní průkaz srdečních enzymů – pro-BNP, troponin T (laktát, myoglobin, SvO2 nízká = pod 60%)
Při stanovení diagnozy akutně dekompenzovaného chronického srdečního selhání v perioperačním období je důležité včas zahájit léčbu. Prodloužení doby do zahájení prokazatelně zhoršuje možnosti pozitivního výsledku. Mezi základní léčbu patří udržení optimálního krevního tlaku, udržení optimální volemie a hydratace, snaha o rovnováhu mezi spotřebou a dodávkou kyslíku myokardem.
- základem je vždy ovlivnění základní příčiny
- infarkt myokardu -> katetrizace, PCI
- arytmie -> verze, snaha docílit sinusového rytmu (elektricky / farmakologicky)
- STK nad 90 mmHg max do 140 mmHg, MAP 70 – 80 mmHg -> zajistit dostatečnou perfuzi / snížit nároky na práci myokardu
- podpora katecholaminy – noradrenalin, ionotropika (levosimendan 0,1 – 0,2 ug/kg/24 hod, dobutamin 5 – 20 ug/kg/min)
- antihypertenziva – urapidil, nitrát, furosemid
- léčba bolesti – snížit symptikotonní aktivitu a tím snížit nároky na dodávku kyslíku myokardu
- morfin – analgezie a sedace 2 – 5 mg iv
- fentanyl – 50 – 100 ug iv
- dostatečná saturace – oxygenoterapie / dostatečná hemoglobinemie (nad 100 g/l)
- udržení adekvátní volemie – zpravidla spíše retence tekutin (diuretika – furosemid 10 – 40 mg iv)
- mechanická srdeční podpora – ultimum refugium