Edém mozku definujeme jako přítomnost tekutiny v mozku, která vede ke zvýšení intralebního tlaku (ICP). Vzhledem k uzavřenému prostoru intrakraniálně, dojde edémem mozku, ke zvětšení objemu mozkové tkáně a tedy nárůstu tlaku intrakraniálně – nitrolební hypertenzi.

Za fyziologických podmínek má nitrolební prostor objem přibližně 1400 ml. Tento prostor vyplňuje zejména mozek (1150 ml). Menší část pak zabírá mozkomíšní mok (140 ml – produkce v plexus choroideus cca 20 ml/h a resorpce v arachnoideálních granulací) a poslední složkou je krev (120 ml).

Chování jednotlivých složek intrakrania a změny tlaku v intrakraniu popisuje Monroe- Kellyho doktrína.

Rozdělení edému mozku

Edém mozku můžeme rozdělit na několik typů a to dle toho kde se tekutina hromadí. Prvním typem je intersticiální edém mozku, druhým intracelulární a třetím je kombinovaný.

• intersticiální (vazogenní) – nejčastěji k němu dochází při poškození / poruchách hematoencefalické bariéry
  • dekompenzovaná hypertenze
  • nitrolební krvácení
  • encefalitida
  • kontuze
• intracelulární (cytotoxický) – dochází k němu zejména při nekroze tkáně / apoptóze buněk
  • hypoxické poškození
  • hyponatremie
  • jaterní selhání (nízký osmotický tlak protože chybí syntéza bílkovin – albuminu)
• kombinovaný (konečné poškození ) – vychází z obou dvou předchozích typů, jedná se o konečné stadium