Vůbec nejčastější importovanou nákazou projevující se horečkou je malárie. Riziko nakažení malárií je nejvyšší v subsaharské Africe a Oceánii. Druhou nejvýznamnější nákazou je horečka Dengue (arboviróza). Mezi další časté příčiny horečky po návratu z tropů je amebový absces a Ricketsiozy.
Cestovateslká anamnéza
- země pobytu v chronologickém pořadí
- pobyt ve městě, venkov, na horách
- způsob dopravy
- kvalita bydlení
- způsob stravování
- napadení komáry/ ovády
- očkování před cestou
- profylaxe (moskitiery, chemoprofylaxe)
- kontakt se zvířaty
- koupání v přírodních zdrojích vody
- sexuální styk v zahraničí s tamními obyvateli
- onemocnění během cesty
Důležitá je znalost inkubační doby, tj, doby kdy došlo ke vzniku příznaků po opuštění oblasti s vyšším rizikem nakažení. U malárie je inkubační doba 10 – 30 dní, u horečky Dengue 10 dní, ameboza 10 – 30 dní.
Důležitý je také charakter horečky. Nemocný si horečku měří 4x denně a hodnoty zapisuje. U malárie se střídají vysoké horečky, které doprovází zimnice a třesavka. Při poklesu teploty se nemocný výrazně potí. Horečka Dengue má zase typicky dva vrcholy, které odpovídají jejímu dvoufázovému průběhu.
Pátráme rovněž po doprovodných příznacích. Regionální lymfadenopatie by nás mohla směřovat k tularémii ricketsioze. Výrazná eosinofilie v krevním obrazu pak může poukazovat na tkáňové helmintózy (plicní fáze askariozy, akutní fáze trichinelozy). Pokud má pacient žloutenku a navštívil země s nižší hygienickou úrovní uvažujeme hepatitidu A či E.
U pacientů, kteří navštívili malarické oblasti vždy provádíme vyšetření tlusté kapky krve a tenký nátěr krve k průkazu plasmodií.