Jedná se o onemocnění způsobená bakteriálním toxinem. Tyto toxiny nazýváme neterotoxiny. Nejčatsjěšími producenty těchto toxinů jsou stafylokoky (S. aureus), bacily (B. cereus) a clostridia (C. perfringens a botulinum).

S. aureus – termostanilní enterotoxin

B. cereus – termostabilní enterotoxin

Cl. perfringens – termolabilní enterotoxin

Vzhledem k nakažení se z kontaminované potraviny, muže obsahovat bakterie nebo toxin, objevují se intoxikace v epidemiích. Pokud se v potravině nalézá toxin příznaky se objeví v rozmezí 1 – 6 hod od požití potraviny. Pokud je v potravině přítomen toxin, první projevy můžeme čekat 6 – 16 hodin od požití. Nejčastěji se přenáší v konzervách, klobásách, sterilovaná zelenina, mléko, špatně skladované polívky a omáčky.

Klinicky se přítomnost bakterie a toxinu manifestují s mírnými odlišnostmi.

• bakterie (6 – 16 hod)
  • průjem
  • bolesti břicha
• toxin (1 – 6 hod)
  • zvracení
  • průjem

Diagnostika je zejména podle klinického obrazu. Přesné určen patogenu se dělá jen při větších a významnějších epidemiích. Lze z výtěru, zbytků jídla či stolice udělat kultivaci. Častěji se však snažíme prokázat toxin ve stolici.

Terapie je symptomatická, zejména rehydratace.

Botulizmus

Trochu mimo stojí nakažení se Cl. botulinum nebo pozření botulotoxinu, někdy též nazývaným klobásový jed. Přenos je nejčastěji klobásami a domácími masovými konzervami.

V patogenezi se uplatňují neurotoxiny A, B a E, které produkuje Cl. botulinum. 1 g botulotoxinu by vystačil k usmrcení až 10.000 lidí. Principem vzniku chabých paréz, které jsou patognomické je porucha převodu vzruchu na nervosvalové ploténce

Klinicky se intoxikace manifestuje jako descendentní chabé parézy. Začíná jako parézy okohybných nervů. Neurotoxin totiž ruší přenos vzruchů na nervosvalové ploténce.

• ptóza víčka
• neostré vidění
• mydriáza
• strabismus
• dyartrie, dysfágie, chrapot
• hypomimie
• arytmie, hypotenze
• zácpa, ileozní stav, zvracení
• u kojenců je dítě typicky hypotonické a letargické, má zácpu, neprospívá

K botulizmu může dojít i pokud se dostanou spory Cl. botulinum do rány, kde vyklíčí a začnou produkovat neurotoxin. V tomto případě nejsou GIT příznaky jako bolesti břicha a zvracení, ty jsou pouze u alimentárních forem přenosu. Zde naopak dominuje postižení na straně rány v časných stádiích.

Diagnostika se opírá o průkaz neurotoxinu z krve, zvratků či stolice.

Terapie spočívá v podání antibotulinového séra (koňské imunoglobuliny). U časného baotulizmu podáváme PNC G.