Bronchospazmus

  • stav při kterém dochází ke zúžení bronchů
  • nastává zejména u predisponovaných osob po spouštěcím faktoru, po vyprovokování
  • predisponované jsou osoby trpící athmatem, CHOPN, kuřáci, obézní pacienti, pacienti s dlouhodobým onemocněním plic
  • spouštěcím faktorem může být jakýkoliv stimul dýchacích cest, mezi častější patří např. hlen (steče při sfouknutí těsnící manžety ET rourky), malpozice ET rourky (tlačí na karinu), podání histaminogenních látek (tracrium), anafylaktická reakce
  • symptomy: pokud je pacient na UPV (umělá plicní ventilace) tak pozorujeme zvýšené inspirační tlaky (na objemově řízené ventilaci), pokles dechového objemu (pokud je pacient na tlakově řízené ventilaci), změnu na kapnografické křivce (vymizení fáze plató, hladina etCO2 stále stoupá), poslechově lze slyšet spastické fenomeny jako hvízdání a pískoty (inspirium může být bez patol. nálezu, maximum změn je v exspiriu), pokud je pacient při vědomí a dýchá spontánně pozorujeme krátký nádech a dlouhý usilovný výdech (jedná se totiž o expirační obstrukci)
  • léčba: odstranit vyvolávající příčinu, na UPV prodloužit poměr inspirium ku exspiriu až na 1:3, upravit PEEP (může docházet k air trappingu a k autoPEEP), zvýšit přívod volatilních anestetik (mají dobrý bronchodilatační efekt), zvážit nebulizaci (salbutamol 2ml do 2ml FR/ berodual), lze podat inhalačně též adrenalin/ theofylin, pokud je terapie bez výsledku podat terbutalin (0,25-0,5 mg/kg i.v.), pokud je pacient stále bez odpovědi lze zvážit podání ketaminu v dávce 0,2 mg/kg