Pro lepší orientaci je nejlepší rozdělit vyšetření do kategorií dle vyšetřované kvality / vlastnosti / poruchy. Při vyšetřování postupujeme vždy systematicky. Nejlépe tedy od hlavy k patě. Začneme vyšetřováním vyšších korových funkcí jako je orientace pacienta, paměť a pozorujeme jeho celkové chování. Dále postupujeme níže přes horní končetiny, kde zjišťujeme výbavnost reflexů a tonus svalů. Nakonec vyšetřujeme trup a dolní končetiny. Podrobný popis níže. Vždy bychom měli posuzovat symetrii vybavených relfexů. Krom reflexů a síly pohybů také vyšetřujeme taktilní čití a to stimulací (šimrání, škrábání) a chůzi.
Vědomí, orientace, paměť, chování
- zhodnotíme jestli je pacient při vědomí (čas, místo, osoba)
- paměť hodnotíme podle vybavení si anamnestických údajů (co se stalo než jste se k nám dostal? jaké léky berete?…)
Řeč
- necháme pacienta nejprve spontánně mluvit, poté řídíme rozhovor my
- pozorujeme jak pacient mluví (srozumitelnost, plynulost, hlasitost, používání holých vět a souvětí, volba slov)
- hodnotíme též pacientovu artikulaci (jak vyslovuje, jak melodický je jeho projev)
Perimetrie (vyšetření zorného pole)
- provádíme tzv. konfrontační vyšetření zorného pole – posoudíme co vidíme my a co pacient (rozpažíme ruce mezi sebe a pacienta, při okrajích zorného pole pohybujeme prsty a necháme pacienta aby nám řekl, kterou rukou hýbeme)
- vyšetřujeme vždy ve všech kvadrantech (horních, dolní, pravý, levý)
- lze vyšetřovat také tyčinkou (nataženou rukou mezi pacientem a námi držíme tyčinku, pomalu jdeme z periferie do centra, pacient se nám dívá do očí a až uvidí tyčinku řekne, posoudíme kdy ji vidíme mi a kdy pacient)
Pohyby očí
- poprosíme, aby pacient sledoval náš prst (pouze očima; dle potřeby můžeme pacientovi hlavu jemně přidržet za bradu)
- na vzdálenost paže pomalu pohybujeme prstem, který pacient fixuje pohledem
- vždy musíme dosáhnout krajních poloh
- vyšetřujeme ve všech směrech (nahoru, dolu, doprava, doleva, diagonálně, k pacientovi = konvergence)
Mimika
- pozorujeme symetrii v obličeji (koutky, nasolabiální rýha, oční štěrbiny)
- necháme pacienta udělat vrásky na čele, pokrčit nos, silně zavřít oči, zamračit se, usmát se, vycenit zuby (n. facialis)
Vyšetření jazyka
- hodnotíme polohu jazyku v klidu
- nechámě pacienta aby na nás vyplazil jazyk (pozorujeme zdali plazí jazyk ve střední čáře)
- zároveň posuzujeme i trofiku jazyku
Svalový tonus na horních končetinách a síla HK
- hodnotíme jak je pacient schopen provést pohyby (proti zátěži, proti gravitaci, bez gravitace, vůbec)
- necháme pacient aby pokrčil ruku a talčil proti nám (extenzory)
- chceme aby pacient pokrčil ruku v lokti ale klademe odpor (flexory)
- při rychlém propnutí hledáme spasticitu
- při vyšetřování zápěstí kdy ho pomalu protahujeme hledáme známky rigidity
- dále necháme pacienta, aby nám silou stiskl ruku a posuzujeme jak silného stisku je schopný
Relfexy na HK
- bicipitový reflex
- semiflexe v lokti a podráždění šlachy bicepsu povede k záškubu bicepsu
- tricipitový reflex
- pacientovu ruku uchopíme a zvedneme do výše ramene (abdukce v rameni a flexe v lokti), po podráždění šlachy tricepsu povede k záškubu tricepsu
Příznaky na HK
- Mingazziniho příznak
- necháme aby pacient předpažil a zavřel oči, sledujeme pokles jedné nebo obou rukou
- Dufourův příznak
- při maximální supinaci a předpažení sledujeme přechod ruky do pronace a pokles oproti končetině druhé
Svalový tonus na dolních končetinách
- pozorujeme odpor, který klade pacient při pasivně prováděných pohybech v koleni a kotníku
Reflexy DK
- patelární relfex
- při semiflexi v koleni a relaxovaných svalech podráždíme patelární šlachu a dojde k propnutí v koleni
- reflex Achillovy šlachy
- uchopíme pacienta za lýtko a poprosíme a lehce držel triceps napnutý, podráždíme Achilovu šlachu a dojde k záškubu v tricepsu
Příznaky na dolních končetinách
- Mingazziniho příznak
- necháme pacient zdvyhnout DK (stehno vertikálně a bérce horizontálně) a sledujeme pokles bérců
- příznak Babinského
- při podráždění vnější strany planty a oblasti pod prsty dochází k extenzi palce