Velkou výhodou a také hlavním účelem proč se využívají pneumatické turnikety je vytvoření „bezkrví“.

• Omezení krevních ztrát
• Zlepšená přehlednost operačního pole

Nicméně použití turniketů má i svou druhou stránku, na kterou bychom měli myslet. Měli bychom se vyvarovat použití delším jak 2 hodiny kdy prokazatelně může vzniknout ischemie svalů a následná rhabdomyolysa nebo se objevit poškození periferního nervu.

Použití turniketu s sebou nese rovněž změny v distribuci krve -> objevuje se náhle přesun krve do centrálního řečiště -> to nemusí být dobře tolerováno u osob s diastolickou disfunkcí. Zároveň se ukázalo, že u pediatrických pacientů po nafouknutí manžety dochází k nárůstu teploty jádra -> zmenšení distribučního objemu.

Vždy musíme mít na paměti, že nafouknutí turniketu je bolestivé a periferní nervová blokáda dostačující pro chirurgický výkon nemusí a často také nepokrývá bolest generovanou právě turniketem.

Vyfouknutí manžety naopak s sebou může nést náhlý pokles tlaku právě opětovným zvětšením distribučního objemu -> pokles tlaku, nárůst tepové frekvence a pokles teploty jádra.

Při vyfouknutí turniketu a opětovné perfuzi končetiny dochází k vymytí akumulovaných splodin jako je CO2, draslík a laktát -> dojde k náhlému zvýšení etCO2 (vydechované CO2), což vede k přechodné tachypnoi, vzácně i ke vzniku arytmií. Podobná situace je při zaklipování břišní aorty avšak odpověď organismu je mohutnější. I proto je zahřívání DK u pacientů po klipu aorty kontraindikováno.

Velkou samosttanou kapitolou komplikací při použití turniketů je hluboká žilní tromboza -> po nafouknutí manžety turniketu dochází ke zpomalení toku krve což je jeden z rizikových faktorů trombozy -> po vyfouknutí manžety, bylo echokardiograficky prokázáno, že rutině dochází k subklinickým mikroembolizacím.