Jedná se o soubor onemocnění kdy je zánět centrálního nervového systému způsoben bakteriemi, viry, plísněmi nebo parazity. Nejčastěji se uplatňují viry a bakterie. Postižen je mozek nebo mícha.

Infekce CNS můžeme rozdělit dle více kritérií. Dle postižené části na meningitidy, encefalitidy nebo mozkové abscesy. Dále například dle etiologického agens nebo dle průběhu onemocnění.

Infekce CNS se může projevit mnoha symptomy. Mezi ty základní a nejčastější patří porucha vědomí, meningeální syndrom, ložisková léze, projevy intrakraniální hypertenze a projevy systémové zánětlivé odpovědi.

• Porucha vědomí
• Meningismus
• Nausea, vomitus, cefalea
• Febrilie, tachykardie, tahchypnoe, hypotenze

Základním vyšetřením při podezření na neuroinfekci je CT nebo MRI mozku a lumbální punkce s vyšetřením likvoru. Důležitou součástí diganostiky je odběr materiálu na mikrobiologické vyšetření (mikroskopie a kultivace).

Purulentní meningitida

Nejčastější hnisavé onemocnění CNS. Původcem jsou bakterie. Uplatňují se např. pneumokok, meningoko či Haemophilus.

Již při podezření je indikována antibiotická terapie a to až do spolehlivého vyšetření. Iniciálně ceftriaxon a ampicilin u dětí a starších pacientů (k pokrytí Listerie).

Nedílnou součástí terapie by měla být rovněž kortikoterapie, dexamethason na 4 dny.

Důležitou součástí terapie je sledování koagulačních parametrů a péče o vnitřní prostředí.

Typický nález v likvoru je vysoký laktát, nízká glukoza, leukocyty.

Nepurulentní meningitida

Nejčastěji se jako původci uplatňují viry a některé bakterie jako např. Borelie. Příznaky jsou velmi podobné s hnisavými meningitidami. Postup léčby je více méně také shodný. Indikovány jsou ihned antivirotika do úplného vyloučení herpetické neuroinfekce (aciclovir).

Diagnostickou metodou je CT a lumbální punkce. Herpes viry prokazujeme přímo metodou PCR z odebraného likvoru.

V likvoru je typicky zvýšené mnosžtví bílkovin, laktát je spíše v mezích normy, stejně tak glukoza.

Mezi nejčastější nepurulentí meningitidy patří klíšťová meningoencefalitida.

Mozkový absces

Ohraničená hnisavá masa uvnitř mozkové tkáně. Může být bud primární nebo metastatický. U metastatického abscesu jich často nalézáme více.

Projevy souvisí s jeho umístěním. Přítomný je ložiskový neurodeficit. Často ho předchází projevy nitrolební hypertenze.

Jako etiologické agens se uplatňují Stafylokoky a anaeroby.

Základem léčby je antibiotická terapie. Pokud je nedostatečná obvykle se indikuje chirurgická léčba.

Encefalitida

Jedná se o zánětlivé postižení mozku. Prakticky výhradně se uplatňují viry. Téměř nikdy není postižení izolované a zpravidla vzniká tzv. meningoencefalitida. Příznaky jsou shodně s meningitidou. Léčba se odvíjí dle původce a závažnosti stavu.