Jedná se o poškození axonů, zejména v proloužené míše a v pontu, mesencefalu a v corpus callosum, které vzniká při rychlé změně osmotického tlaku. Dochází tak rychlé změně velikosti buňky a střižnými silami k poškození axonálních pochev.

Nejčastěji vzniká při terapii hyponatrémie při příliš rychlé korekci tj. o více jak 10 – 12 mmol/l a den.