Jedná se o největší virus, který je schopen infikovat lidskou rasu. Jeho význam stoupá jako původce oportunních infekcí.

Virus je rozšířen po celém světě a šíří ho lidé, kteří jsou nosiči. Nemoc se šíří jak horizontálně (vzduchem, močí, slinami, mlékem) tak i vertikálně (z matky na dítě). Promořenost světové populace je cca 80% (Afrika 100%, rozvinuté země 60%).

Primoinfekce bývá asymptomatická. K rozvoji příznaků dochází při poklesu imunity.

Klinicky se onemocnění projeví, pokud se vůbec projeví, chřipkovými příznaky. 10% nákaz se manifestuje jak infekční mononukleoza a část přibírá přízna hepatitiy. Hovoříme poté o CMV hepatitdě.

1. CMV infekční mononukleoza

• méně zduřené uzliny
• nebývá povlaková tonzilitida
• spíše jako faryngitida
• horečka může jediným příznakem (spíše u dospělých)

2. CMV hepatitida

• často jako doprovod inf. mononukleozy
• ikterus
• horečka
• zvracení
• dříve často po objemných transfuzí, krve která byla infikovaná

3. CMV u imunokompromitovaných

• intersticiální pneumoniae
• myokarditida
• u AIDS+ -> CMV retinitida, encefalitida

Další formou CMV infekce je vrozená forma. V našich krajinách jde o jednu z nejčastějších vertikálně přenosných infekcí. Téměř 80% žen je serologicky pozitivních před otěhotněním. Z toho asi u 10% dojde k reaktivaci během těhotenství. Většina infikovaných novorozenců po porodu nenese žádné klinické projevy. Typicky se infekce jinak projeví hluchotou a psychomotorickou retardací. Část postižení vzniklých pi vertikálním přenosu rovněž nemusí být se životem slučitelná. Pokud dojde k nakažení novorozence během perinatálně často bývá asymptomatický a pokud vyvine určité příznaky jedná se nejčastěji o pneumonii.

Terapie je symptomatická u imunokompeteních osob. U těžkých stavů lze podat hyperimunní anticytomegalovirový imunoglobulin.