Hlavními rysy, které dělají tuto skupinu meningitid odlišnou jsou rozdílná etiologie, závažnější průběh, odlišné klinické projevy a horší prognóza.

Celou skupinu dělíme na dvě podskupiny, dle začátku příznaků…

časné – 7 dní od porodu

• nákaza od matky -> str. agalactiae, E. coli
• probíhá pod obrazem sepse nebo jako ARDS

pozdní – déle jak 7 den po porodu až 3 měsíc

• nákaza z prostředí – Listeria, Pseudomonada, Klebsiella
• probíhá pod obrazem purulentní meningitidy

Rizikové faktory pro obě skupiny jsou shodné. Jsou to nízká porodní váha, předčasný porod, asfyxie, malformace, protrahovaný porod, porodní trauma a zejména nezralost novorozence.

Klinický obraz se odlišuje od obrazu meningitidy, tak jak ho známe u dospělých. U novorozenců dominuje…

• porucha termoregulaci – častěji hypotermie
• novorozenec líně saje
• neklid
• dráždivost, plačtivost

Projevy, které nám dávají najevo, že onemocnění progreduje jsou…

• spavost
• svalová hypotonie
• apatie
• dýchání s apnoickými pauzami

Meningeální příznaky mohou, avšak ne vždy jsou vyjádřeny.

V diagnostice se uplatňuje lumbální punkce. Nalézáme zakalený likvor a charakteristický cytologický (polymorfonukleáry) a biochemický obraz (glc -, laktát +, bílkovina +). Dále nabíráme hemokulturu a zahajujeme léčbu.

Léčba spočívá v podání cefotaximu + ampiclinu. (Cefotaxim míří na enterobakterie a ampicilin na listerie a streptokoky). Cefotaxim dáváme 200 mg/kg/den, ampicillin 400 mg/kg/den. Po ověření původce upravujeme ATB terapii dle výsledku. U velmi vážných infekcí lze uvažovat o podání intrathekálně.

Mezi komplikace patří křeče, slepení likvorových cest -> hydrocefalus, mozkový absces. Mezi nejtěžší komplikace patří psychomotorická retardace a epilepsie. Komplikace jsou u novorozenců častější než u dospělých. V prevenci vzniku hydrocefalu se uvažuje o podávání kortikosteroidů.